7 C 12/2023-38 — Okresní soud ve Znojmě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným dne 6. 9. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty 11.647,52 Kč s úrokem z prodlení od 4. 9. 2022 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. K odůvodnění uvedla, že s žalovaným jako úvěrovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] dle které mu byla poskytnuta částka 40.000 Kč, smlouvou byly sjednány práva a povinnosti, včetně úročení jistiny a smluvní pokuty. Rozsudkem podepsaného soudu ze dne [datum rozhodnutí] číslo jednací [číslo jednací] byla žalovanému uložena povinnost zaplatit z titulu úvěrové smlouvy dlužnou částku 47.074 Kč, která mimo jiné představovala smluvní pokuty podle článku 6.1. a 6.5. uzavřené smlouvy ve výši 7.354,48 Kč a ve výši 998 Kč, smluvní pokuta byla přiznána do 9. 12. 2019. Prodlení žalovaného s úhradou dluhu trvalo i po 9. 12. 2019, proto vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty podle článku 6.5. smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za další období, konkrétně smluvní pokuty z částky 45.676,01 Kč od 10. 12. 2019 do 18. 8. 2022, v souladu se zákonným ustanovením § 122 odstavec 3 zákona o spotřebitelském úvěru žalobkyně požaduje doplacení smluvní pokuty ve výši 11.647,52 Kč. 2. Žalovaný se k doručenému návrhu nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti na základě provedeného dokazování. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Z připojeného spisu podepsaného soudu spisová značka [spisová značka] bylo prokázáno, že rozsudkem soudu ze dne [datum rozhodnutí] číslo jednací [číslo jednací] byla žalovanému uložena povinnost zaplatit dlužnou částku 47.074 Kč se zákonným úrokem z prodlení, smluvní pokutu ve výši 7.354,48 Kč a smluvní úrok ve výši 102,11 % ročně z částky 36.516,84 Kč od 2. 7. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 134.100 Kč, rozsudek nabyl právní moci 11. 7. 2020, z odůvodnění rozsudku bylo prokázáno, že soud žalobě vyhověl z důvodu uzavřené smlouvy o úvěru ze dne 30. 7. 2018, dle které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 40.000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit se smluvním úrokem tak, že zaplatí 30 měsíčních splátek 3.725 Kč počínaje měsícem srpnem 2018 podle splátkového kalendáře, žalovaný své povinnosti neplnil, proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Rozsudkem byla přiznána nesplacená jistina se smluvním úrokem ve výši 45.676,01 Kč, smluvní pokuta podle bodu 6.1. smlouvy ve výši 998 Kč a smluvní pokuta podle bodu 6.5. smlouvy ve výši 7.354,48 Kč, která představovala smluvní pokutu 0,1 % z dlužné jistiny 45.676,01 Kč za každý den prodlení za období od 2. 7. 2019 do 9. 12. 2019. 4. Z předložené smlouvy o úvěru ze dne [datum] [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně jako úvěrující uzavřela s žalovaným jako úvěrovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, dle které žalovanému poskytla úvěr 40.000 Kč, který se zavázal žalovaný splatit 30 měsíčními splátkami po 3.725 Kč ode dne 25. 8. 2018, v článku 6 byly sjednány důsledky vyplývající z prodlení klienta, včetně smluvní pokuty, která byla sjednána pro případ prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši 499 Kč (článek 6.1.) a ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do jeho splacení (článek 6.5.). Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 30. 6. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 30. 6. 2019. 5. Dle § 2048 odstavec 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaný s žalobkyní uzavřel smlouvu o úvěru, který řádně nesplácel, žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním úvěr zesplatnila oznámením ze dne 30. 6. 2019. Rozsudkem podepsaného soudu z 25. 5. 2020 byla pravomocně žalobkyni přiznána smluvní pokuta podle článku 6.1. za prodlení s úhradami splátek číslo 9 a 10 po 499 Kč, celkem 998 Kč a smluvní pokuta 7.354,48 Kč podle článku 6.5. z uzavřené smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru 45.676,01 Kč za období od 2. 7. 2019 do 9. 12. 2019. Žalovaný své povinnost řádně nesplnil, jeho prodlení s úhradou jistiny nadále trvá i po 9. 12. 2019, proto žalobkyně dle § 122 odstavec 3 a článkem 6.10 uzavřené smlouvy požadovala zbývající část smluvní pokuty ve výši 11.647,52 Kč, tedy rozdíl mezi přiznanou částkou a částkou 20.000 Kč, která je v daném případě s ohledem na výši úvěru částkou limitní. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit dlužnou částku s úrokem z prodlení v zákonné výši do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odstavec 1 o. s. ř. tak, že úspěšné žalobkyni byla přiznána plná náhrada nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Na nákladech řízení byla přiznána částka 5.010,80 Kč, což je zaplacený soudní poplatek 800 Kč, odměna advokáta dle § 14b odstavec 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a podání návrhu), dle § 14b odstavec 5 citované vyhlášky náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 100 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby, odměna za 1 úkon právní služby ve výši 1.580 Kč (účast u jednání soudu 22. 2. 2023), náhrada hotových výdajů advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 300 Kč, náhrada za ztrátu času stráveného zástupcem žalobkyně na cestě z [obec] do [obec] a zpět za 4 půl hodiny po 100 Kč, zástupkyně žalobkyně řádně doložila, že je registrovanou plátkyní daně z přidané hodnoty, proto z přiznané odměny a náhrad byla přiznána i 21% DPH ze základu 3.480 Kč částka 730,80 Kč. Na nákladech řízení nebyla přiznána vyúčtována částka cestovních náhrad, neboť soudu bylo předloženo zcela neurčité vyúčtování cestovní náhrady za cestu do [obec] Náklady řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odstavec 1 o. s. ř.).