9 C 81/2023-43 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhá zaplacení částky 90.836 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedl, že při preventivní kontrolní činnosti odběrného místa [obec a číslo] o ukončení smluvního vztahu s obchodníkem z důvodu neplacení ceny dodané elektřiny, která je v obdobných případech zcela běžná, bylo pracovníky servisní firmy žalobce dne [datum] zjištěno, že odběrné místo je pod napětím a žalovaný elektřinu odebírá. Tímto došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny ve smyslu ustanovení § 51 zákona č. 458/2000 Sb. žalobce provedl vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu a tuto částku ve výši 90.836 Kč žalované vyúčtoval. Žalovaná však dlužnou částku ani zčásti neuhradila, a to ani přes písemnou upomínku. Žalovaná se tak dostala do prodlení, a proto žalobce požaduje též úrok z prodlení. Žalovaná se ve věci nevyjádřila a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavila, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů. Ze zápisu o provedené kontrole odběrného místa soud zjistil, že dne [datum] byl u žalované zjištěn na odběrném místě [obec] neoprávněný odběr elektrické energie dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., tento byl ještě tentýž den odstraněn. Smlouva byla ukončena [datum]. Fakturou [číslo] ze dne [datum] žalobce vyúčtoval žalované neoprávněný odběr elektrické energie v částce 90.836 Kč za období od [datum] do [datum], splatné dne [datum]. Dále měl soud k dispozici propočet výše náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny a zápis o provedené kontrole odběrného místa. Podle § 51 odst. 3 věty první zákona č. 458/2000 Sb., neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je a) odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, b) odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, e) odběr měřený měřicím zařízením, 1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, 2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, 3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení, f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na přímém vedení či na zařízení distribuční soustavy nebo na zařízení přenosové soustavy, g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Podle § 51 odst. 3 věty první zákona č. 458/2000 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Po provedeném dokazování má soud za jednoznačně prokázáno, že v odběrném místě [obec a číslo] byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Neoprávněný odběr byl zjištěn při kontrole dne [datum]. Žalované byl vyúčtován fakturou s datem splatnosti [datum]. Žalovaná žádným způsobem nezpochybnila ani nevyvrátila nárok žalobce. Ode dne následujícího po splatnosti faktury, tj. od [datum] se tak žalovaná dostala do prodlení. Je proto důvodný i nárok žalobce na zaplacení úroku z prodlení, který žalobce uplatňuje v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, který byl ve věci plně úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 6.449 Kč Náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4.542 Kč, v paušální náhradě nezastoupeného účastníka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 3 režijní paušály (předžalobní výzva, návrh ve věci samé a účast u jednání soudu) po 300 Kč (§ 1 odst. 3 vyhlášky) a cestovné [obec] - [obec] a zpět za 140 ujetých km [značka automobilu], [registrační značka], při průměrné spotřebě 5, 8/100 km a ceně 34,40 Kč za litr paliva a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 191/2023 Sb., v celkové výši 1.007 Kč.