12 C 158/2024-31 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobce se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhal zaplacení částky celkem 29.958,45 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o dluh ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne , datum, . Svou žalobu odůvodnil tím, že se uvedenou smlouvou zavázal dodávat žalované energie do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal za odebranou elektřinu zaplatit sjednanou cenu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou na dobu 30 měsíců od data , datum, se sjednanou automatickou prolongací smlouvy. Žalovaný neuhradil sjednanou zálohu za únor , rok, , proto žalobce ukončil po předchozím upozornění dodávku elektřiny ke dni , datum, . Žalobce dne , datum, vyúčtoval žalovanému fakturou variabilní symbol , var. symbol, na částku ve výši 9.483,99 Kč včetně DPH, splatnou dne , datum, , dále žalobce vyúčtoval žalovanému v souladu s uzavřenou smlouvou smluvní pokutu ve výši 12.000 Kč vyúčtováním smluvní pokuty v. symbol , var. symbol, vystavené dne , datum, splatné dne , datum, . Smluvní pokutu žalobce v souladu se smlouvou požaduje za každý měsíc od měsíce březen , rok, do měsíce červenec , rok, , tedy za 15 měsíců po 800 Kč. Po skončení smluvního vztahu pak žalobce dne , datum, vyúčtoval žalovanému fakturou var. symbol , var. symbol, částku 8.374,46 Kč včetně DPH, splatnou dne , datum, .2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz následně zrušený pro nedoručení žalovanému.3. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (č.l. 7 spisu) soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny do odběrného místa , adresa, , na základě které žalobce dodával do odběrného místa elektřinu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců od data účinnosti smlouvy. Současně byly sjednány podmínky pro případnou prolongaci smlouvy.5. Ke smlouvě samotné je třeba uvést, že graficky je smlouva koncipována tak, že pod názvem Smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny jsou vyjmenovány smluvní sankce při porušení mj. povinnosti odběratele. Zde je v jednolitém drobném textu uvedeno několik možností pokut. Oproti tomu na straně, kde jsou vyplněny konkrétní údaje o žalovaném, odběrném místě, sjednaném obchodním produktu a která je podepsána žalovaným, není uvedeno nic o smluvních pokutách a sankcích.6. Upomínkou ze dne 30. 11. 2022 žalobce žalovaného vyzval k úhradě splatné zálohy (čl. 9 spisu).7. Z oznámení o přerušení dodávky plynu ze dne 6. 1. 2023 soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému přerušení dodávky elektřiny a dále byl žalovaný vyzván k úhradě smluvní pokuty a dluhu za elektřinu (č.l. 10 - 14 spisu).8. Vyúčtováním ze dne , datum, č. , hodnota, vyúčtoval žalobce žalované za uskutečněný odběr energie částku 9.483,99 Kč (č.l.8 spisu). Dále pak požadoval zálohu splatnou dne , datum, ve výši 2.050 Kč (č.l. 9).9. Vyúčtováním smluvní pokuty ze dne , datum, , variabilní symbol , var. symbol, , splatným dne , datum, , vyúčtoval žalobce smluvní pokutu ve výši 12.000 Kč za předčasné ukončení smlouvy (č.l. 11 spisu).10. Všechny výše uvedené listinné důkazy soud považuje za plně věrohodné, skutkový stav je prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí.11. Po právní stránce soud posoudil tak, že vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o dodávkách elektřiny podle z. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, v platném znění, podpůrně se řídicí též ustanoveními zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.). Dále pak soud vzal za prokázané, že žalobce dodal žalovanému elektřinu, za kterou požadoval úhradu. Žalovaný se dostal s úhradou dluhu do prodlení, proto i v tomto směru je žaloba důvodná.12. Podle z. č. 458/2000 Sb., smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat účastníkovi trhu elektřinu a účastník trhu se zavazuje zaplatit za ni cenu.13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce v daném vztahu vystupoval jako podnikatel v oblasti energetiky a dodávání energetických komodit, žalovaná pak jako zákazník, uzavírající smlouvu ve svůj osobní prospěch, tedy jako spotřebitel, je jednoznačné, že v daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu.14. Podle § 2048 zákona č. 89/2012 sb., občanského zákoníku (dále jen o. z. ) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.15. Podle § 1813 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Zneužívající povaha ujednání se posoudí zejména s ohledem na povahu předmětu závazku, na ostatní smluvní ujednání a na všechny okolnosti při uzavření smlouvy, i s ohledem na ujednání obsažená v jiné smlouvě, na které dané ujednání závisí.16. Podle § 1814 odst. 1 písm. l) o. z. zneužívající jsou vždy ujednání, která ukládají spotřebiteli pro případ porušení povinnosti nepřiměřenou sankci.17. Podle § 1815 o. z. se k zneužívajícímu ujednání nepřihlíží, leda že se jej spotřebitel dovolá.18. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do částky 17.958,45 Kč (cena za elektřinu), dále za smluvní pokutu ve výši 100 Kč za opoždění s placením záloh. Smluvní pokuta za prodlení s úhradou záloh byla sjednána platně a přiměřeně, navíc má žalobce nárok na požadované příslušenství ve formě úroku z prodlení podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.19. Co do částky 12.000 Kč však soud žalobu zamítl. Uvedenou částku žalobce požaduje jako smluvní pokutu za porušení povinnosti žalovanému odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě. Jak vyplývá z textu žaloby, smluvní pokuta je účtována za odstoupení žalobce od smlouvy z důvodu opakovaného porušení platebních povinností žalovaným. Žalobce smluvní pokutu požaduje ve výši 800 Kč za 15 měsíců.20. Z povahy věci je zřejmé, že žalobce smlouvu uzavíral jako podnikatel a žalovaný jako spotřebitel, smlouva má tedy charakter smlouvy spotřebitelské. Soud dospěl k závěru, že požadavek na zaplacení uvedené částky není po právu, neboť k ujednání nelze přihlížet pro jeho nepřiměřenou a zneužívající povahu. Uvedená ustanovení na ochranu spotřebitele přitom soud aplikuje z úřední povinnosti, není třeba, aby se žalovaný takového postupu dovolal. Žalobce po určitou dobu omezuje právo volby spotřebitele na dodavatele komodit, aniž by spotřebitel obdržel adekvátní protiplnění. Prostřednictvím předpřipraveného ujednání o smluvní pokutě, která ekonomicky představuje „odstupné“ za předčasné ukončení smlouvy, je na spotřebitele vyvíjen nepřiměřený tlak směřující k dodržení sjednané doby smlouvy. Sám žalobce ale podobně ve smlouvě omezován (sankcionován) není. Takové ujednání je nevyvážené v neprospěch spotřebitele a nelze k němu přihlížet. K obdobným závěrům již dospěl Krajský soud v Praze např. ve věci vedené pod sp. zn. 27 Co 99/2018, 103 Co 16/2018, 30 Co 80/2019, 22 Co 251/2019, 23 Co 336/2019 a 103 Co 7/2020. Nelze přijmout argumentaci, že smluvní pokuta kompenzuje škodu (potenciálně) vzniklou žalobci tím, že musel pro žalované s předstihem zajistit na trhu příslušnou komoditu, neboť smluvní pokuta utvrzuje jen povinnost žalované setrvat ve smluvním vztahu po předem danou dobu, navíc automaticky prolongovanou. Nepřiměřeně tak působí na to, aby spotřebitel neměnil dodavatele plynu, i kdyby nabídka jiného dodavatele pro něj byla výhodnější. Tím je právo na svobodnou volbu dodavatele oslabeno, což vyvolává nerovnováhu ve vztahu účastníků. Navíc má soud výhrady i k tomu, že smlouva soudu předložená je pro průměrného uživatele nepřehledná, velmi špatně se v ní lze orientovat, text týkající se smluvních pokut lze snadno přehlédnout a tato strana není podepsána. Je proto otázkou, zda byl žalovaný vůbec obeznámen s tím, že je ve smlouvě zakotvena smluvní pokuta, za co a v jaké výši. Soud se proto zabýval zejména přiměřeností těchto ujednání z hlediska ochrany spotřebitele a zda tato ujednání nemají charakter zneužití postavení žalobce ve vztahu ke spotřebiteli – žalovanému, kdy smluvní pokuty za opožděné platby záloh podle soudu nejsou zjevně nepřiměřené a žalovaného neznevýhodňují, pokuta za předčasné ukončení smluvního vztahu však ze shora uvedených důvodů zjevně nepřiměřená a znevýhodňující spotřebitele, což samo o sobě způsobuje důsledky podle § 1815 o. z., žalobce pak zde zneužívá svého postavení oproti postavení zákazníka. Argumentuje-li žalobce, že smluvní pokuta má pokrývat též zcela či zčásti marně vynaložené zprostředkovatelské náklady na obstarání zákazníka a uzavření smlouvy, pak se jedná o přenášení podnikatelského rizika na koncového zákazníka (spotřebitele). Ochrana sp