14 C 327/2023-44 — Okresní soud ve Znojmě

Žalobou doručenou soudu dne 28. 8. 2023 se žalobkyně domáhá zaplacení dlužné částky 37 501,56 Kč s příslušenstvím. K odůvodnění uvedla, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě, které žalovaný vyčerpal částku 38 639 Kč, na toto uhradila pouze 14 650 Kč, žalobkyně tak požaduje po žalovaném uhrazení dlužné jistiny 34 945,56 Kč, smluvní pokuty 1 500 Kč, poplatků ve výši 156 Kč a nákladů na vymáhání 900 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobkyně a na základě jí předložených důkazů. Z předložené smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o poskytnutí úvěrového rámce ve výši 39 000 Kč, žalovaný se zavázal měsíčně splácet 4 % z dlužné částky. Soudu byl předložen výpis z úvěrového účtu, z něhož soud zjistil, že žalovaný čerpal částku 38 639 Kč, na toto uhradil pouze 14 650 Kč. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Po provedeném řízení a na základě výsledků provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla v daném případě podána zcela důvodně. Soud má za prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. o. z., na základě, které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 39 000 Kč, z něhož žalovaný čerpal částku 38 639 Kč. Žalovaný neplnil svou povinnost, když úvěr řádně a včas nesplácel. Příslušenstvím pohledávky je úrok z úvěru, který byl součástí smluvních ujednání a úrok z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o. z., když jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně žalovaný žádným způsobem nezpochybnil, ani nevyvrátil. Mezi účastníky byla též sjednána smluvní pokuta, která byla žalobkyní řádně vyúčtována. Proto soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jenž byl v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 679 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 501 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 37 501,56 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč.