21 C 140/2024-16 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem doručeným soudu dne 14. 6. 2024 se manželka domáhala rozvodu manželství.Manžel byl marně vyzýván k vyjádření a byl též opakovaně řádně předvoláván k jednání. Manžel se však bez omluvy k soudu nedostavil, jedná se přitom o cizince s pravděpodobným pobytem v zahraničí. S ohledem na nedostupnost manžela postupoval soud podle § 389 odst. 1, věta druhá zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, v pozdějším znění (dále jen „zákon o zvláštních řízeních soudních“) a upustil od výslechu manžela.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že uzavřeli manželství dne , datum, ve , adresa, .Z výpovědi manželky bylo zjištěno, že s manželem asi tři roky nežijí, manželka popsala mj. jejich neshody týkající se bydlení se synem manžela, kdy z její výpovědi dále vyplynulo, že došlo k jejich odcizení, poslední rok se s manželem nevídali téměř vůbec. Manželka vyloučila možnost obnovy soužití.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování má soud za to, že nelze již očekávat obnovení manželského soužití za situace, kdy účastníci spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, obnovu soužití manželka vyloučila. Proto soud manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje ve vztahovém odcizení.O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona o zvláštních řízeních soudních.