25 C 87/2024-14 — Okresní soud ve Znojmě

Návrhem došlým soudu dne 13. 3. 2024 ve znění jeho doplnění z 28. 3. 2024 navrhla manželka rozvod manželství účastníků s odůvodněním, z manželství se narodila společná dcera Sára, která je již zletilá. Manželství bylo spokojené pouze pár let, manžel však holdoval alkoholu, peníze propíjel a neměli tak na bydlení a stravu. Rozvrat manželství způsobil nedostatek finančních prostředků a dluhy účastníků. Ve společné domácnosti spolu nežijí po dobu více než 6 let, nehospodaří spolu, intimně se nestýkají.U jednání soudu dne 6. 6. 2024 manželka doplnila, že manžel trávil většinu času v hospodě. Nežijí spolu od roku 2017, od této doby nevedou společnou domácnost, nehospodaří spolu, intimně se nestýkají. Ona sama si po roce 2013 našla novou známost.Manžel se k vyjádření manželky u jednání připojil s tím, že potvrdil ukončení společného vedení domácnosti v roce 2017, od této doby rovněž společně nehospodaří. S návrhem na rozvod souhlasil a připojil se k němu.Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav:Z oddacího listu účastníků soud zjistil, že uzavřeli manželství dne , datum, před obecním úřadem v , adresa, , u manžela jde o manželství prvé.Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.Po provedeném dokazování má soud za to, že nelze již očekávat obnovení manželského soužití za situace, kdy účastníci spolu nežijí, nevedou společnou domácnost, obnovu soužití oba shodně vyloučili. Proto soud manželství účastníků rozvedl. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje ve zvýšené konzumaci alkoholu ze strany manžela, který netrávil čas s rodinou, což vedlo k citovému odcizení obou účastníků, v důsledku čehož si manželka našla novou známost.O nákladech řízení soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.