9 C 170/2022-195 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu ve Znojmě dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozsudku, kterým soud uloží žalované insolvenční správkyni, že je povinna zaplatit z majetkové podstaty dlužníka , právnická osoba, IČ: , IČO, částku 281.515 Kč.2. Žalobce v návrhu uvádí, že , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka , právnická osoba, , IČ: , IČO, . Usnesením insolvenčního soudu z , datum, sp. zn. , spisová značka, byl zjištěn úpadek dlužníka a byl prohlášen konkurz na majetek dlužníka, insolvenčním správcem byla ustanovena žalovaná.3. Žalovaná jako insolvenční správkyně dlužníka nepodala za zdaňovací období roku , rok, , rok, a , rok, daňová přiznání, a to ani po výzvě žalobce.4. Žalobce poukázal na to, že dlužník, což vyplývá z databáze registru vozidel, byl v uvedených zdaňovacích obdobích provozovatelem vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 t a přípojných vozidel s největší povolenou hmotností nad 3,5 tuny registrovaných v České republice, která jsou vždy předmětem daně silniční dle zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční v platném znění § 2 odst. 3 a splňují podmínky odst. 1 písm. a), b), c) zákona o dani silniční.5. Žalobce uvedl, že se jedná o vozidla následující reg. zn.:, SPZ, , tovární značka, , doba provozování od , datum, do současnosti,, SPZ, , tovární značka, , doba provozování od , datum, do současnosti,, SPZ, , tovární značka, , doba provozování od , datum, do současnosti,, SPZ, , tovární značka, , doba provozování od , datum, do současnosti,, SPZ, , tovární značka, , doba provozování od , datum, do současnosti.6. Dle sdělení Městského úřadu v , adresa, , odbor správních agend a dopravy provozovatelem je žalovaná, což bylo následně žalobcem upřesněno podáním z , datum, .7. Žalobce pro upřesnění uvedl, že poplatníkem daně je ten, kdo je jako provozovatel vozidla zapsán v technickém průkazu, nikoliv vlastník. Vlastník i provozovatel vozidla jsou osoby zapisované do registru vozidel. Vzhledem k tomu, že z údajů registru vozidel vyplývá, že dlužník , právnická osoba, byl v předmětném zdaňovacím období provozovatelem předmětných vozidel, pak mu žalobce doměřil silniční daň. Poukázal na to, že informace vyplývající z registru vozidel, podle nichž všechna předmětná vozidla a přívěsy, u nichž byl v rozhodné době zapsán v technickém průkazu dlužník jako provozovatel (§ 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani silniční) měla nejvyšší povolenou hmotnost nad 3,5 tuny a zároveň šlo dle zápisu v registru o nákladní automobily nebo o nákladní přípojná vozidla. Tyto byly předmětem daně silniční, neboť splňovaly podmínky stanovené v ust. § 2 odst. 3 a § 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani silniční. Žalobce poukázal na to, že pro silniční daň je rozhodující formální vztah zápisu v registru vozidel, odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 31. 7. 2008 č.j. 7 AFS 64/2008-52 číslo 1894/2009 Sb. V rozhodnutí Nejvyšší správní soud pak poukázal na to, že je věcí vlastníka nebo převodce majetku, aby si střežil svá práva včasným a řádným plněním svých povinností, docílil provedení příslušných zápisů v evidencích a teprve tímto krokem dosáhl zániku svých daňových povinností.8. Žalobce uvedl, že celková částka doměřené silniční daně 281.515 Kč je za nedoplatek za zdaňovací období roku , rok, ve výši 44.515 Kč za rok 2017 ve výši 118.500 Kč a nedoplatek na silniční dani za zdaňovací období roku , rok, ve výši 118.500 Kč. Žalobce , datum, uplatnil u žalované pohledávku za majetkovou podstatu a žalovaná , datum, zaslala žalobci vyrozumění o neuznání pohledávek za majetkovou podstatu, neuznala ji co do pravosti a výše. Jako důvod uvedla žalovaná, že silniční motorová vozidla byla před prohlášením konkurzu převedena na třetí osoby, které se staly subjekty daně silniční. Žalobce s tvrzením, že motorová vozidla byla převedena nesouhlasí vzhledem k tomu, že při doměření daně vycházel z údajů, které mu poskytl Městský úřad v , adresa, , z nichž je evidentní, že dlužník byl provozovatelem předmětných vozidel a přívěsů. Žalovaná navíc nedoložila převedení vlastnického práva žádným důkazem, žádná listina např. kupní smlouva či jiné nebylo žalobci doloženo. Žalobce následně ještě svá podání upřesnil tak, že pokud se týká vlastnictví vozidel, tak je žalovaná vlastníkem pouze vozidla , tovární značka, , reg. zn. , SPZ, u zbývajících přívěsů je pouze provozovatelem, jak vyplývá ze sdělení Městského úřadu v , adresa, .9. Žalobce dále u jednání soudu sdělil, že o tom, že by měla být vozidla prodána před prohlášením konkurzu, byl finanční úřad informován v roce , rok, , ale bylo to již po doměření a dále žalovaná po doměření daně měla možnost se odvolat, odvolání sice bylo podáno, ale neobsahovalo zákonné důvody, podmínky. Žalovaná byla vyzvána k doplnění a předložení důkazních prostředků, zůstala nečinná a správce daně odvolací řízení zastavil. Žalobce uvedl, že postup správce daně je takový, že postupuje podle registru vozidel, jak je tam zápis a to, že žalovaná nebyla schopna s registrem vozidel nějakým způsobem změnit údaje, uvést je případně do stavu, který odpovídá skutečnosti, nemůže jít k tíži správce daně. Žalobce poukázal na to, že insolvenční správce prohlášením konkurzu vstupuje i v rámci daňových povinností do všech práv a povinností dlužníka a bylo tedy věcí insolvenčního správce, aby učinil všechna opatření k odhlášení vozidel, pokud neexistovaly a s ohledem na to, že neučinila nic, tak z toho vyplývá, že je povinna platit silniční daň.10. Žalobce následně poukázal na to, že ze všech předložených materiálů a vyjádření plyne, že žalovaná nikdy nekontaktovala Městský úřad v , adresa, , odbor registru vozidel za účelem odhlášení vozidel z registru vozidel v souvislosti se zánikem daňové povinnosti na silniční dani u dlužníka , právnická osoba, Žalobce opětovně poukazuje na to, aby došlo k zániku daňové povinnosti na dani silniční, pak je nutné vozidlo vyřadit z provozu, jak vyplývá z ust. § 4 odst. 1 písm. a) zákona o dani silniční.11. Žalobce také poukázal na to, že podle zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemní komunikaci je přesně upraven postup, jak lze, kdy lze vyřadit vozidlo z evidence. Žalobce poukazuje na to, že jedno vozidlo bylo jak vlastníkem, tak i provozovatelem žalované a tam měla žalovaná činit veškeré úkony k vyřazení tohoto vozidla z evidence vozidel. Pokud se týká ostatních čtyř přívěsů, je pravdou, že je tam vlastníkem společnost , právnická osoba, . v likvidaci a u těchto tahačů měl správce konkurzní podstaty ve spolupráci s likvidátorem zabezpečit vyřazení těchto přívěsů z evidence. Podle zprávy likvidátorky tato vozidla ve vlastnictví , právnická osoba, . nezajistila z důvodnosti nemožnosti kontaktovat statutární orgán.12. Okresní soud ve , adresa, ve věci vydal platební rozkaz dne , datum, č.j. , spisová značka, , kdy platební rozkaz byl žalované doručen , datum, . Žalovaná podala proti platebnímu rozkazu odpor , datum, , ve kterém uvedla, že s žalobou nesouhlasí s tím, že předmětná silniční vozidla zapsala do majetkové podstaty s poznámkou, že vozidla byla převedena neúčinnými právními úkony a na základě zápisu vedla spory u Krajského soudu v , adresa, , které byly neúspěšné z toho důvodu, že vozidla nebylo možné dohledat ani poté, kdy podala trestní oznámení, navrhla vstup státního zastupitelství do řízení. Vyřazení ani změně vlastníka nebo provozovatele nebylo možné provést, neboť neměla žalovaná k dispozici ani vozidla ani technické průkazy k nim, proto žalovaná neprovedla zrušení k registraci k dani silniční. Žalobce má soudu doložit doklady o tom, jak rozhodl o zrušení k registraci daně silniční. Některá vozidla dle žalované neexistovala. V areálu se nacházely neidentifikovatelné části vraků vozidel, některá vozidla pak možná pan , jméno FO, , který ovládal , právnická osoba, a další společnosti na černo prodal některé zemi bývalého Sovětského svazu.13. Žalobce na doplnění odporu uvedl, že pokud se týká nákladních automobilů a příslušenství přívěsů při místním šetření po prohlášení v konkurzu žalovaná zjistila, že je zde mnoho odpadu, nachází se i neidentifikovatelné kostry nákladních automobilů a různě rozházeného vnitřního příslušenství nákladních automobilů. Žalovaná se spojila s firmou, která prováděla likvidaci, které všechny tyto věci z areálu odvezl s tím, že se pokusí dohledat fotografie, zda je možné něco z toho zjistit a žalovaná by potom tyto fotografie zaslala soudu. Jednoznačně žalovaná uvedla, že firma pana , jméno FO, osobně organizovala likvidaci veškerých odpadů v areálu v , adresa, včetně dvou neidentifikovatelných vraků návěsů. Žalovaná se domnívá, že kromě těchto dvou vraků byly i zbývající návěsy a tahač buď odstaveny na neznámém místě jako vraky nebo zašantročeny do některé země , název, , odkud pan , jméno FO, jako jednatel vozil lehké topné oleje a měl potřebné styky. Podle žalované nebyla tato vozidla na území České republiky provozována, proto nebyl nárok na zaplacení silniční daně. Žalovaná dále hovořila o firmě , p