9 C 235/2024-12 — Okresní soud ve Znojmě

Společným návrhem doručeným soudu dne 30. 9. 2024 se domáhali účastníci zrušení vyživovací povinnosti otce ke zletilému synovi. K odůvodnění uvedli, že výživné bylo stanoveno rozhodnutím Krajského soudu v Brně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve výši 4.900 Kč. Syn se vyučil ve , adresa, jako Opravář zemědělských strojů na škole , adresa, ve , adresa, , přešel na dálkové studium dne 16.9.2024. Od 24. 9. 2024 pracuje v , právnická osoba, ., jako traktorista. Otec a syn se dohodli, že zrušení výživného je výsledkem vzájemného souhlasu a že v budoucnu nebudou uplatňovat nárok na výživné v rámci tohoto období.Z pracovní smlouvy ze dne , datum, se zjišťuje, že ji uzavřelo , právnická osoba, ., jako zaměstnavatel a žalovaný jako zaměstnanec. Žalovaný byl zaměstnán jako traktorista 2 na dobu určitou do , datum, .Podle § 911 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.V projednávaném případě je žalovaný již zletilý, ukončil studium a je od 24. 9. 2024 zaměstnán. Je tedy již schopen se sám živit. Žaloba je tak zcela důvodná. Proto soud zrušil vyživovací povinnost žalobce k žalovanému.O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu.