11 C 184/2025-21 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne , datum, . V návrhu bylo uvedeno a posléze v řízení prokázáno, že žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k osobnímu automobilu definovanému ve výrokové části tohoto rozhodnutí, byl předán velký a malý technický průkaz. Po uzavření této smlouvy bylo zjištěno, že vozidlo je registrováno stále na osobu žalobce a žalobce domáhá toho, aby byl uveden soulad faktický stav se stavem intabulovaným, žalovaný byl nekontaktní a bez součinnosti se žalovaným nebylo možno tohoto obmyšleného stavu docílit.Žalovaný, ač řádně obeslán se k jednání nedostavil, a tedy se k věci svým zaviněním nevyjádřil.Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne , datum, soud zjistil, že touto smlouvou byl převeden řečený automobil z žalobce na žalovaného.Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána jako žaloba určovací, tedy oděná do roucha procesního podle ustanovení § 80 o.s.ř., kdy se jedná o určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Judikatorně je vžito a definováno, že o naléhavý právní zájem může zásadně jít jen tehdy, jestliže by bez soudem vysloveného určení, že právní vztah nebo právo existuje, bylo buď ohroženo právo žalobce nebo by se jeho právní postavení stalo nejistým, tzn. že u žalobce musí buď právní vztah (právo) již existující (alespoň v době vydání rozhodnutí) nebo o takovou jeho procesní, příp. hmotněprávní situaci, v níž by objektivně již existujícím právním vztahu mohl být ohrožen; případně pro své nejisté postavení by mohl být vystaven konkrétní újmě. Zde soud nalezl, že pokud je vzhledem k vozidlu vedeno správní řízení, při tvrzeném nesplnění dvou právních povinností k vozidlu, které již nemá žalobce ve své moci a tomuto hrozí sankce, je dán naléhavý právní zájem.Situace oděná do roucha hmotněprávního je potom podřaditelná pod ustanovení § 2079 odst. 1 obč. zák., kde je uvedeno, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.Jako hmotněprávní přítluk soud použil ustanovení § 2087 obč. zák., kde je uvedeno, že prodávající kupujícímu odevzdá věc, jakož i doklady, které se k věci vztahují, a umožní kupujícímu nabýt vlastnického práva k věci v souladu se smlouvou. V souladu s kupní smlouvou je zřejmé, že tyto doklady, které se k věci vztahují – malý a velký technický průkaz byly žalovanému předány a žalovaný nepochybně vlastnického práva nabyl.Z textu kupní smlouvy a souladně se žalobním tvrzením soud má za prokázáno, že byla uzavřena kvalifikovaná kupní smlouva. Žalovaný touto kupní smlouvou nabyl vlastnické právo předmětné věci movité. Žalobce se domáhá svého práva po právu a soud po provedeném dokazování jeho právu přitakal.Žalobce se stal procesně takto zcela úspěšným, a proto mu přísluší náhrada nákladů, které vynaložil proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (tak vzkazuje jasnozřivý zákonodárce v ustanovení § 142 odst. 1). Jako účelně vynaložené náklady soud posoudil zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.