11 C 216/2025-21 — Okresní soud ve Znojmě

Návrh na zahájení řízení ve shora uvedené věci byl u zdejšího soudu podán dne , datum, , v návrhu bylo uvedeno a posléze listinnými důkazy prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena podnájemní smlouva na základě níž byla žalovanému poskytnuta k bydlení část nemovitosti stavby , adresa, s pozemkem, vše registrované na LV, za užívání z titulu podnájemní smlouvy byl žalovaný povinen hradit 12 000 Kč za podnájemné a částku 8 000 Kč jako zálohu za služby spojené s užíváním věci, následně bylo Dodatkem ze dne , datum, podnájemné sjednáno na částku 20 000 Kč.Žalovaný porušil povinnost, když neuhradil část nájemného, a to v žalované částce. Žalovaný nemovitost na výzvu nevyklidil a užíval nemovitost bez právního titulu a takto se obohatil o částku 60 000 Kč.Žalovaný, ač řádně předvolán se k jednání nedostavil, tedy se ve věci nevyjádřil, byla použita fikce doručení pro jeho nezvěstnost.Po provedeném dokazování a právní úvaze soud podřadil situaci pod ustanovení § 2215 odst. 1 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu.Obecně takto vznikl závazkový právní vztah podle § 1721 občanského zákoníku, kde je uvedeno, že ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.Ježto žalovaný je s placením svého dluhu v prodlení, podřadil soud situaci pod ustanovení § 1970 obč. zák., kde je uvedeno, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, i zde soud žalobci přitakal.Žalobce se takto stal procesně zcela úspěšným, a proto mu přísluší právo na náhradu nákladů řízení, které vynaložil účelně k uplatnění svého práva proti žalovanému, který ve věci úspěšný nebyl (§ 142 odstavec 1 o. s. ř.). Jako účelně vynaložené náklady soud naznal zaplacený soudní poplatek ve výši 2 400 Kč, odměnu advokáta z punkta žalované částky za každý úkon právní pomoci dle § 7 vyhlášky číslo 177/1996 Sb. ve výši 3 500 Kč, ke každému úkonu přísluší paušální náhrada hotových výloh ve výši 2x 300 Kč, 2x 450 podle § 13 odstavec 3 téže vyhlášky, tyto úkony byly 4 - příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní upomínka a účast u soudního jednání dne , datum, k odměně advokáta přísluší prokázaná 21% DPH, celkem tedy náklady řízení činí 21 155 Kč, tuto částku tedy soud po právu přiznal.