14 C 145/2025-49 — Okresní soud ve Znojmě

1. Žalobou soudu podanou dne 20. 8. 2025 se žalobkyně domáhá uložení povinnosti žalovanému zaplatit mu částku 27 000 Kč s 12 % úrokem z prodlení od 20. 1. 2025 do zaplacení. K odůvodnění uvedla, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, , s žalovaným dne , datum, uzavřel smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaný se zavázal vrátit čerpanou jistinu spolu s úroky ve splátkách po 4 500 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou sjednaných splátek, proto věřitel zesplatnil úvěr ke dni 15. 7. 2024, což bylo žalovanému oznámeno přípisem. Pohledávku v celkové výši 27 000 Kč z titulu neuhrazených pravidelných měsíčních splátek úvěru postoupil dne , datum, původní věřitel na žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, a předávacího protokolu č. , hodnota, k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek. Na základě postoupení pohledávky byl vyrozuměn žalovaný o nároku žalobkyně a vyzván k úhradě částky ve výši 27 000 Kč představující smluvní úrok ve výši 15 % měsíčně za období 90 dnů, počítaných ode dne 16. 7. 2024, zákonné úroky z prodlení z této částky a náklady řízení. K oprávněnosti nároku odkazuje žalobkyně na rozhodnutí Okresního soudu ve , adresa, č. j. , spisová značka, , ze kterého vyplývá, že smlouva byla platně a řádně uzavřena.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a k nařízenému jednání soudu se bez omluvy nedostavil, proto soud ve věci rozhodoval jen na základě skutkových tvrzení žalobce a na základě jím předložených důkazů.3. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, z obsahu plyne, že žalovanému byla poskytnuta hotovost ve výši 30 000 Kč, což potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu, úrok a poplatky celkem ve výši 54 000 Kč ve splátkách ve výši 4 500 Kč. Zápůjční úroková byla sjednána 15 % ročně, RPSN ve výši 435,03 %. Součástí smlouvy jsou smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru.4. Dále byl soudu předložena příloha č. 1 o posouzení úvěruschopnosti klienta, ve které je uvedeno jméno, příjmení, rodné číslo, číslo občanského průkazu, adresa klienta a dále informace o majetkových a osobních poměrech klienta. V údajích o příjmu je uvedena částka ve výši 21 110 Kč měsíčně. Žalovaný uvedl výdaje na bydlení 3 000 Kč měsíčně, pravidelné finanční závazky 1 500 Kč měsíčně.5. I při rozhodování v této věci soud zkoumal, zda v daném případě došlo k řádnému a platnému uzavření úvěrové smlouvy, neboť soud není vázán původním rozhodnutím ve věci sp. zn. , spisová značka, . Soud vycházel z rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C679/18, ve kterém soudní dvůr potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. V případě porušení této povinnosti soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní soudy jsou povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího, vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem spotřebitele.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje činnost některých osob oprávněných poskytovat a zprostředkovávat spotřebitelský úvěr, včetně činnosti těchto osob v zahraničí, práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru a působnost správních orgánů v oblasti poskytování a zprostředkovávání spotřebitelského úvěru.8. Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.9. Podle téhož zákona se rozumí pro účely zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.10. Podle § 75 téhož zákona poskytovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.11. Podle § 86 téhož zákona poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 téhož zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Z listinných důkazů nebylo prokázáno, že by poskytovatel úvěru řádným způsobem zkoumal a prověřil úvěruschopnost žalovaného splácet předmětný spotřebitelský úvěr. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně provedla jakékoliv ověření skutečných výdajů žalovaného, kdy zejména s přihlédnutím k tomu, že má další závazky, měla se žalobkyně důsledně zabývat posouzením poměrů žalovaného, kdy poskytnutá částka úvěru je s ohledem na příjem žalovaného vysoká, navíc uzavřena za dosti nevýhodných podmínek.14. Povinnost posoudit úvěruschopnost je objektivní, věřitel se nesmí bez dalšího spolehnout jen na informace poskytnuté spotřebitelem. V daném případě soud dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil řádně úvěruschopnost žalovaného a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak neplatná.15. Vzhledem k výše uvedenému pak soud dopěl k jiným závěrům oproti rozsudku sp. zn. , spisová značka, , a proto nelze žalobě vyhovět, neboť nárok na smluvní úrok nevznikl. Proto byla žaloba zamítnuta.16. Soud dále rozhodl o náhradě nákladů řízení, kdy úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelně náklady spojené s tímto sporem, a proto nebyly přiznány.