10 C 234/2020-29 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 8. 2020 zaplacení shora uvedené částky představující příspěvek, který jí má podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, zaplatit provozovatel motorového vozidla provozovaného v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný totiž jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], neměl ode dne 4. 1. 2019 do dne 10. 9. 2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo 250 dní nepojištěno, čímž žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně, jakožto příjemce příspěvku, zaslala žalovanému výzvu k jeho zaplacení. Tato výzva byla žalovanému odeslána dne 23. 10. 2019, načež splatnost příspěvku nastala dne 7. 12. 2019. Žalovaný však požadovaný příspěvek neuhradil, a to ani v reakci na zaslanou předžalobní výzvu. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila k soudu, kdy požadovala zaplacení příspěvku ve výši 36 250 Kč spolu s poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, to vše spolu s úroky z prodlení v jejich zákonné výši ode dne 8. 12. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nedostavil se k jednání, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Soud provedl dokazování listinami předloženými žalobkyní. Z výzvy k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 23. 10. 2019 včetně související informace o zásilce, z upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 9. 1. 2020 včetně souvisejících informací o zásilce, z II. upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 20. 2. 2020 včetně dodejky, soud zjistil, že žalovaný jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], neměl ode dne 4. 1. 2019 do 10. 9. 2019 (tj. 250 dní) k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti., pročež byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužného příspěvku vyčísleného za výše uvedené období (při užití násobku denní sazby dle druhu vozidla – 145 Kč a počtu nepojištěných dnů - 250) na částku 36 250 Kč. Současně byl žalovaný vyzván k úhradě částky 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Z předžalobní upomínky ze dne 3. 7. 2020 včetně souvisejících informací o zásilce soud zjistil, že žalobkyně žalovaného před podáním žaloby písemně vyzývala k úhradě dluhu. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Soud má za prokázané, že žalovaný jakožto provozovatel motorového vozidla evidovaného v registru silničních vozidel nesjednal pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoliv to byla jeho zákonná povinnost jakožto provozovatele vozidla [anonymizováno], [VIN kód]. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému příspěvek za dobu, po kterou žalovaný provozoval vozidlo bez tzv. povinného ručení, a to včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč, tj. za období od 4. 1. 2019 do 10. 9. 2019, a vyzvala jej k úhradě dlužného příspěvku. Příspěvek byl žalobkyní vypočten násobkem denní sazby dle druhu vozidla, tj. 145 Kč, a počtem dnů, ve kterých nebylo vozidlo pojištěno, tj. 250 dnů, tj. celkem 36 250 Kč. Žalovaný na svůj dluh ve výši 36 550 Kč ničeho neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní opakovaně vyzván, a to i předžalobní výzvou ze dne 3. 7. 2020. 5. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí soud vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětné motorové vozidlo po dobu 250 dní bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. je proto žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla povinen zaplatit za každý den, kdy vozidlo neměl pojištěno, příspěvek stanovený dle vyhlášky č. 417/2017 Sb. v celkové výši 36 250 Kč. Spolu s tímto příspěvkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb.) Celkem je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 36 550 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z této částky podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně z částky 36 550 Kč od 8. 12. 2019 do zaplacení. 6. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před jejím podáním žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Soud má s přihlédnutím k nálezům Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/2012, II. ÚS 736/2012 a IV. ÚS 223/2012 za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalovaného, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží právnímu zástupci žalobkyně náhrada hotových výdajů spojených s předžalobní upomínkou a návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ve výši odpovídající paušální náhradě hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 462 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b a. t. z tarifní hodnoty ve výši 36 550 Kč sestávající včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., tj. náhrada, která by žalobkyni dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náležela i v případě, že by zastoupena nebyla (k tomu srov. usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne 19. 10. 2020, č. j. [číslo jednací]).