10 C 235/2020-8 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Manželka se návrhem ze dne 2. 10. 2020 domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne 17. 8. 2019 před [stát. instituce], přičemž u obou manželů se jednalo o manželství prvé, z manželství se nenarodily žádné děti. Manželé spolu žijí již od roku 2011, sňatek se rozhodli uzavřít až v roce 2019, avšak po svatbě vyvstaly opětovně problémy ve společném soužití. Mezi manželi panuje shoda ohledně rozvratu manželství, manželé se dohodli na) právě svých majetkových poměrů, bydlení a výživného, když každý z manželů si ponechá příjmy ze své výdělečné činnosti a bydlení má každý zajištěno, výživné žádný z manželů nežádá. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. Na jednání dne 21. 12. 2020 manželka uvedla, že na podaném návrhu trvá, problémy v manželství trvají déle než jeden rok, manželé spolu nebydlí, nevedou společnou domácnost, vážný rozvrat manželství způsobili manželé oba, a to svými rozdílnými názory na společný život. Manžel se k návrhu na rozvod vyjádřil tak, že s ním souhlasí, připojuje se k němu, považuje manželství za trvale rozvrácené s tím, že vážný rozvrat manželství způsobili oba manželé svými rozdílnými povahami a názory na společný život. Provedeným řízením má soud za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, proto bylo soudem rozvedeno podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), když se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podala manželka, připojil, přičemž manželé již více než jeden rok nevedou společnou domácnost. V řízení nebyly naplněny podmínky rozvodu manželství bez zjišťování příčin rozvratu manželství, neboť manželé soudu nepředložili v souladu s § 757 o. z. písemnou dohodu o úpravě majetkových poměrů, bydlení a případně výživného po dobu po rozvodu manželství, a to s úředně ověřenými podpisy. Podle § 756 o. z. se tedy soud zabýval příčinou, která vedla k vážnému rozvratu manželství, tuto spatřuje v rozdílných povahách a zájmech, což soud zjistil ze shodných tvrzení manželů. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné (§ 395 a 384 odst. 1 a 2 z. ř. s ), obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 23 z. ř. s., podle nějž nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, když soud neshledal žádné okolnosti, které by přiznání náhrady nákladů řízení některé ze stran odůvodňovaly, nad to oba manželé u jednání soudu shodně uvedli, že náklady řízení nepožadují.