10 C 251/2020-26 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedla, že žalovaný uskutečnil jízdu linkou, provozovanou právní předchůdkyní žalobkyně, Dopravním podnikem [územní celek], a. s., bez platného jízdního dokladu, než stanoví platné Smluvní přepravní podmínky a Tarif, a to dne [datum]. Žalovaný byl na místě vyzván k zaplacení jízdného ve výši [částka] a přirážky k jízdnému ve výši [částka]. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému nastala v den provedení přepravní kontroly, kdy u žalovaného bylo právo na její zaplacení uplatněno. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému zasláno. Žalovaný však dlužnou částku ve výši [částka] ani přes předžalobní výzvu žalobkyně neuhradil. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí soud vyhověl. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o přepravě osob podle ust. § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Z důkazů provedených v řízení, a to zejména ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] ([variabilní symbol]) ze dne [datum] a ze Smluvních přepravních podmínek a Tarifu právní předchůdkyně žalobkyně, bylo zjištěno, že se žalovaný při jízdě MHD provozovanou žalobkyní neprokázal platným jízdním dokladem, byl mu tak k povinnosti zaplatit jízdné ve výši [částka] podle platného tarifu právní předchůdkyně žalobkyně rovněž vyúčtována zvláštní přirážka k jízdnému ve výši [částka] podle zákona č. 266/1994 Sb., zákona č. 111/1994 Sb. a vyhlášky č. 175/2000 Sb., žalovaný je tak povinen zaplatit žalobkyni částku [částka]. Aktivní legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené v souladu s § 1879 a násl. o. z., přičemž postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Protože se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 9 % z částky [částka] od [datum] do zaplacení. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšnému žalobci, který před podáním žaloby žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínal. Náklady za právní zastoupení soud přiznal ve snížené výši podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“) s přihlédnutím ke skutečnosti, že žaloba byla podána na ustáleném vzoru, právní zástupce žalobce zastupuje opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a jedná se o zaplacení částky do [částka] Náklady žalobce tak činí soudní poplatek [částka], odměna za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby) po [částka] dle § 14b odst. 1 a 4 a. t., paušální režie po [částka] za každý z uvedených tří úkonů právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada 21% DPH ve výši [částka]; celkem tedy náhrada nákladů řízení činí [částka]. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.