6 C 158/2020-31 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 11. 2019 domáhala po žalované zaplacení částky 13 794 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 17. 5. 2018 dodávala žalované elektřinu. Za dodávky elektřiny realizované v období od 26. 5. 2018 do 16. 10. 2018 žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 8. 11. 2018 na částku 8 374 Kč, splatnou dne 22. 11. 2018. Žalovaná však žalobkyni tuto částku neuhradila. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná nezaplatila ani za dodávky elektřiny realizované v období od 17. 10. 2018 do 28. 3. 2019, které žalobkyně vyúčtovala fakturou [číslo] ze dne 5. 4. 2019 na částku 5 420 Kč, splatnou dne 23. 4. 2019. Žalovaná dlužnou částku v celkové výši 13 794 Kč však žalobkyni neuhradila, přestože byla k tomu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 23. 10. 2019, která jí byla odeslána na poslední známou adresu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předložené Smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne 17. 5. 2018. Žalobkyně na základě této smlouvy dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa]. Z předložené faktury za elektřinu [číslo] ze dne 8. 11. 2018, kterou žalobkyně vystavila za dodávky v období od 26. 5. 2018 do 16. 10. 2018, byl zjištěn nedoplatek ve výši 8 374 Kč. Faktura byla splatná dne 22. 11. 2018. Z předložené faktury za elektřinu [číslo] ze dne 5. 4. 2019, kterou žalobkyně vystavila za dodávky v období od 17. 10. 2018 do 28. 3. 2019, byl zjištěn nedoplatek ve výši 5 420 Kč. Faktura byla splatná dne 23. 4. 2019. Žalovaná na celkovou dlužnou částku 13 794 Kč žalobkyni nic neuhradila, přestože byla k úhradě dluhu žalobkyní vyzvána. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 23. 10. 2019 na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že v daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalované vznikla dle této smlouvy povinnost zaplatit za realizované dodávky sjednanou cenu. Žalovaná vystavená vyúčtování za dodanou elektřinu neuhradila a dostala se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Vedle nároku na zaplacení žalované jistiny tak žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dnem následujícím po splatnosti vystavených faktur se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky v celkové výši 13 794 Kč. Soud tedy uzavřel, že podaná žaloba je důvodná, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 794 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 6. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 7 914,80 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně tentýž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. se jedná o věc vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. EPR [číslo]). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.