7 C 191/2020-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovanou došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ první smlouva“), dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ druhá smlouva“) a dne [datum] k uzavření Smlouvy o zápůjčce [číslo] (dále jen„ třetí smlouva“), přičemž nedílnou součástí všech smluv byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Na základě uzavřené první smlouvy poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši [částka], na základě uzavřené druhé smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka] a na základě uzavřené třetí smlouvy peněžní prostředky ve výši [částka], vše v hotovosti v den uzavření smluv. V první smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku z první smlouvy odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 100 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky z první smlouvy. Žalovaná tak dlužila žalobkyni z první smlouvy celkem částku [částka]. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. Ve druhé smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku z druhé smlouvy odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky z druhé smlouvy. Žalovaná tak dlužila žalobkyni z druhé smlouvy celkem částku [částka]. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. Ve třetí smlouvě se žalovaná zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ze třetí smlouvy odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze třetí smlouvy. Žalovaná tak dlužila žalobkyni ze třetí smlouvy celkem částku [částka]. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] spolu s příslušenstvím. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovanou ze všech smluv na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně marně vyzývala žalovanou k úhradě celkové dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] včetně podacího lístku, má soud za zcela prokázané, že mezi původní věřitelkou a žalovanou byly uzavřeny celkem tři smlouvy o zápůjčce. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala dlužnou částku v celkové výši [částka] (jistinu + souhrnný poplatek) řádně a včas splatit ve 100 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když původní věřitelce neuhradila část dluhu v celkové výši [částka]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala dlužnou částku v celkové výši [částka] (jistinu + souhrnný poplatek) řádně a včas splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když původní věřitelce neuhradila část dluhu v celkové výši [částka]. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná se zavázala dlužnou částku v celkové výši [částka] (jistinu + souhrnný poplatek) řádně a včas splatit v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když původní věřitelce neuhradila část dluhu v celkové výši [částka]. Původní věřitelka následně postoupila pohledávky ze všech tří smluv o zápůjčce za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím výzvy k plnění dlužné částky vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky, žalovaná však na svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradila. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze tří smluv o zápůjčce jako oprávněnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze všech smluv o zápůjčce dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, když žalované poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaná svůj díl závazku ani z jedné smlouvy řádně nesplnila, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátila ve všech případech pouze zčásti. Žalovaná tedy z první smlouvy nezaplatila část dluhu ve výši [částka], z druhé smlouvy pak nezaplatila část dluhu ve výši [částka] a ze třetí smlouvy nezaplatila část dluhu ve výši [částka], a dostala se tak dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Pohledávky vůči žalované ze všech tří smluv původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužných částek spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] podle § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a z částky [částka] jakožto náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhrad