7 C 209/2020-21 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit původní věřitelce částku [částka] spolu s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu jistiny a poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena s účinností ke dni [datum] z původní věřitelky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu neuhradil na dlužnou částku ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], karty zákazníka, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek a výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] včetně podacího lístku má soud za zcela prokázané, že mezi původní věřitelkou a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které původní věřitelka poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s úrokem a poplatky v celkové výši [částka] a sjednaným životním pojištěním ve výši [částka] původní věřitelce splácet v pravidelných 58 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když původní věřitelce neuhradil částku v celkové výši [částka] na jistině, poplatcích a úroku. Původní věřitelka následně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalobkyně prostřednictvím výzvy k plnění dlužné částky vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však na svůj dluh žalobkyni ničeho neuhradil. <i>5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o zápůjčce jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce vrátil pouze zčásti. Žalovaný tedy nezaplatil část dluhu ve výši [částka], a dostal se tak dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Pohledávku vůči žalovanému původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s úrokem a se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a z částky [částka] jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).