7 C 210/2020-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 487 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že žalobkyně dne [datum] provedla převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice [obec], a to za asistence policistů služebním vozidlem při vzdálenosti [číslo] km. Jelikož byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu, žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz částkou 487 Kč spočívající v náhradě za použití služebního vozidla. Žalobkyně marně vyzvala žalovaného k zaplacení těchto nákladů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný byl za asistence dvou policistů převezen ze [obec] do Protialkoholní záchytné stanice v [obec], kde mu bylo dechovou zkouškou zjištěno 2,26 ‰ alkoholu v krvi. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz spočívající v náhradě za použití dopravního prostředku. <i>5. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.</i> 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě vznikla žalovanému zákonná povinnost dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. [příjmení] zkouškou byla zjištěna přítomnost návykové látky v těle žalovaného. Žalobkyni vznikly náklady za dopravu služebním vozidlem ze [obec] do [obec] a z [obec] do [obec], přičemž dopravu provedli příslušníci Policie ČR. Žalobkyni po právu náleží náhrada za dopravu služebním vozidlem v částce 487 Kč (doprava vozidlem ŠKODA OCTAVIA, při ceně benzínu Super 95 ve výši 32 Kč, spotřebě 5,9 l [číslo] km, vzdálenosti [číslo] km, základní náhradě za 1 km jízdy 4,20 Kč). Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobkyni přísluší vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení v celkové výši 200 Kč představují náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony à 100 Kč (žaloba, předžalobní upomínka). Soud žalobkyni nepřiznal jí účtovanou odměnu za úkon označený jako výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem à 200 Kč, jelikož dle § 2 odst. 1 shora citované vyhlášky za tento úkon přísluší žalobkyni toliko částka 100 Kč. 8. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož je žalobkyně podle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozena, přechází na žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 400 Kč. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).