8 C 193/2020-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně podala dne [datum] návrh, kterým se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 9 314 Kč a příslušenství, jak je uvedeno shora, a to jako nároků vyplývajících ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] se sídlem v [obec], která pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když současně účastníci proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen původní věřitel), z korespondence mezi účastníky, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem ve výši 840 Kč (při úrokové sazbě 23,72% ročně), administrativním poplatkem ve výši 1 200 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2 400 Kč a pojistným ve výši 174 Kč uhradit v 58 týdenních splátkách po 183 Kč Celkem tak měl žalovaný ve splátkách uhradit 10 614 Kč. Žalovaný uhradil pouze 1 300 Kč, které původní věřitel započetl na úrok ve výši 840 Kč a částečně na odměnu, poplatek a pojistné. Protože žalovaný už další částky nehradil, původní věřitel úvěr zesplatnil ke dni [datum]. Žalovaný však ani po zesplatnění původnímu věřiteli už ničeho nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy za žalovaným na žalobkyni, která tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila a vyzvala ho k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Ke dni postoupení dlužil žalovaný na úvěrové jistině částku 6 000 Kč, na administrativním poplatku částku 1 069,66 Kč, na poplatku za hotovostní inkaso částku 2 092,62 Kč a na pojistném částku 151,72 Kč Celkem tedy žalovaný dlužil 9 314 Kč. Na základě shora zjištěných skutečností, dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 a násl. obč. zák. č. 89/2012 Sb. a zejména pak podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky v dohodnutých splátkách. Žalovaný však původnímu věřiteli uhradil pouze část dlužné částky, jak je uvedeno shora. Podle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni, které je žalovaný povinen dlužnou částku uhradit, a to včetně sjednaného úroku z úvěru, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku. Kapitalizovaný úrok ve výši 5 368,63 Kč byl vypočten za období od [datum] do [datum]. Protože žalovaný neuhradil dluh řádně a včas a dostal se do prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 812,59 Kč je vypočten za období od [datum] do [datum]. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 600 Kč (tři úkony po 200 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínka), hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a daň s přidané hodnoty ve výši 189 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval.