10 C 197/2020-64 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se vůči žalovanému domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 68 229,10 Kč spolu se zákonnými úroky z prodlení s tím, že proti právnímu předchůdci žalobce, jako povinnému, byla na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vedena exekuce k vymožení pohledávky ve výši 46 783,80 Kč s příslušenstvím, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad] – [anonymizováno], kde oprávněným byl žalovaný. Na návrh povinného soudní exekutor exekuci zastavil podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. z důvodu nezpůsobilého exekučního titulu usnesením ze dne [datum]. S ohledem na to, že exekuce byla vedena protiprávně na základě nevykonatelného exekučního titulu, má žalobce právo na vrácení vymoženého plnění z titulu bezdůvodného obohacení, k jehož výši dospěl tak, že od celkem vymožené částky ve výši 115 012,90 Kč odečetl jistinu ve výši 46 783,80 Kč, bezdůvodným obohacením je tak částka 68 229,10 Kč, jehož vydání se žalobce, který je ve věci aktivně legitimován na základě dvou smluv o postoupení pohledávek, domáhá. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl ji zamítnout s tím, že žalobce není ve věci aktivně legitimován a současně vůči žalobou uplatněnému nároku vznesl námitku promlčení. 3. V řízení soud zjistil tento skutkový stav. Usnesením soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. zastavena exekuce nařízená usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] na návrh povinného [jméno] [příjmení], doručeného soudnímu exekutorovi dne 16.8.2017, pro neplatnost exekučního titulu. 4. Z úvěrové smlouvy ze dne 18. 5. 2004 a rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že v řízení o žalobě [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], proti žalovanému [jméno] [příjmení], z titulu nároků vyplývajících ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 18. 5. 2004, bylo řízení pro částku 39 928,60 Kč zastaveno a ve zbytku byla žaloba zamítnuta, úvěrová smlouva ze dne 18. 5. 2004 nebyla shledána neplatnou. 5. Aktivní legitimace žalobce v této právní věci byla zjištěna ze smluv o postoupení pohledávky ze dne 28. 8. 2018 a 18. 10. 2019, uzavřených podle § 1879 zák. č. 89/2012 Sb., když na základě první z nich nejprve předmětnou pohledávku [jméno] [příjmení] (postupitel) postoupil na [jméno] [příjmení] (postupníka) a ten poté tuto pohledávku (jako nový postupitel) postoupil na žalobce, jako nového postupníka. Postoupení pohledávky bylo oznámeno písemným podáním ze dne 28. 8. 2018 a 20. 10. 2019. 6. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 8. 10. 2018 a podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzýván k zaplacení částky 99 132,10 Kč. 7. V předmětné věci byla důvodem zastavení exekuce skutečnost, že titul pro exekuci od počátku nebyl materiálně a formálně vykonatelný. Zastavení exekuce je nutným předpokladem pro podání žaloby o vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. (k tomu srovnej rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka], podle něhož nemůže být úspěšná žaloba povinného na vydání bezdůvodného obohacení – vrácení plnění vymoženého v exekuci, pokud nebyla exekuce zastavena). To však neznamená, že by promlčecí doba běžela teprve od zastavení exekuce a povinný mohl neomezeně dlouhou dobu otálet s podáním návrhu na zastavení exekuce. Je proto třeba spojovat počátek objektivní promlčecí doby s okamžikem vymožení plnění, na které nebyl dán nárok oprávněného či exekutora. Potom by pro plnění vymožená za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. platila tříletá promlčecí lhůta podle § 107 odst. 2 tohoto zákona a pro plnění vymožená po 1. 1. 2014 desetiletá promlčecí doba podle § 638 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb.. 8. Subjektivní promlčecí doba vázaná na okamžik, kdy se povinný dozvěděl o tom, že vzniklo bezdůvodné obohacení a kdo za něj odpovídá (§ 107 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.), zejména o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, nebo kdy se o nich dozvědět měl a mohl (§619 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb.), by činila podle dosavadního zákoníku 2 roky a podle nového obč. zákoníku 3 roky (§ 629 odst. 1). V obou případech však pojem dozvědět se zahrnuje poznatek o skutkových okolnostech, zakládajících nárok na vrácení plnění, nikoliv okamžik, kdy si povinný, popř. jeho právní nástupce opatřil odbornou právní poradu a dozvěděl se o svých nárocích. Takové informace mohl povinný získat včasnou poradou s právníkem již v době plnění závazku. Soud je tak přesvědčen, že nárok uplatněný žalobou je promlčen, když nároku z bezdůvodného obohacení si povinný musel být vědom nejpozději dne 16. 8. 2017, kdy byl soudnímu exekutorovi doručen jeho návrh na zastavení exekuce. Nejpozději od tohoto data tak běžela tříletá subjektivní promlčecí lhůta podle § 629 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., která uběhla dnem 16. 8. 2020. Protože žaloba byla podána do elektronické podatelny zdejšího soudu až dne 28. 8. 2020, byla podána po skončení promlčecí lhůty, soud proto žalobu zamítl. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšnému žalovanému, a to za 4 úkony právní pomoci podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. po 3 860 Kč za přípravu a převzetí zastoupení, sepis písemného vyjádření ze dne 4. 3 2021, účast při jednání soudu dne 11. 5. 2021 a písemný závěrečný návrh ze dne 18. 5. 2021, 4 režijní paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3 citované vyhlášky, ztrátu času k jednání soudu za 6 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 citované vyhlášky, 21% DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 3 620 Kč a jízdné vlakem na trase [obec] – [obec] a zpět ve výši 198 Kč, tj. celkem 21 058 Kč.