10 C 230/2002-691 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobce [anonymizována dvě slova] s [anonymizována tři slova]“ (dříve pod obchodním názvem [anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno]) se vůči žalovanému [celé jméno žalovaného] domáhal zaplacení částky 598 500 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 5. 9. 2012, ve znění dodatku ze dne 8. 2. 2013, uzavřené tehdy s postupitelem této pohledávky společností [právnická osoba], o nástupnictví rozhodl Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum]. V této právní věci byla současně vedena žaloba obchodní společnosti [název původní účastnice], vůči žalovanému [celé jméno původního účastníka], o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 598 500 Kč s příslušenstvím, o níž již bylo pravomocně rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], ve znění rozsudku [anonymizováno] soudu ve [obec] - [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] tak, že žalovaný [celé jméno původního účastníka] byl zavázán k povinnosti nahradit žalobkyni společnosti [název původní účastnice] částku ve výši 598 500 Kč s příslušenstvím. Pro stručnost pak zdejší soud co do provedených důkazů, skutkových zjištění a právního hodnocení věci, odkazuje zejména na odůvodnění rozsudku [anonymizováno] soudu v [obec] – [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tedy v tom, že finanční prostředky ve výši 598 500 Kč, jejichž zaplacení spolu s příslušenstvím se žalobce vůči žalovanému [celé jméno žalovaného] domáhá, byly převedeny na účet žalovaného [celé jméno původního účastníka], ten je tak povinen je z titulu bezdůvodného obohacení podle § 451 odst. 1 a 2 obč. zákoníku účinného do 31. 12. 2013 vydat obchodní společnosti [název původní účastnice] (o čemž již bylo rozhodnuto rozsudkem [anonymizováno] soudu v [obec] – [pobočka] pod č.j. [číslo jednací]), žaloba byla proto vůči žalovanému [celé jméno žalovaného] jako nedůvodná zamítnuta. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. by právo na náhradu nákladů řízení měl ve věci úspěšný žalovaný, tomu však žádné náklady v řízení nevznikly, tedy mu nebyly přiznány.