10 C 272/2021-44 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne 5. 5. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 2 544,50 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne 8. 12. 2012 pojistnou smlouvu o pojištění [anonymizována dvě slova] [číslo] s počátkem pojištění 8. 12. 2012, a to na dobu neurčitou. Pojistné bylo sjednáno ve výši 5 940 Kč za pojistné období, splatné v měsíčních splátkách po 495 Kč vždy k 8. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek běžného pojistného, a proto byl žalobkyní vyzván upomínkou ze dne 10. 10. 2018 k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 970 Kč ve lhůtě do 10. 12. 2018 a současně byl upozorněn na možný zánik pojištění, nebude-li dlužné pojistné ve stanovené lhůtě uhrazeno. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni 11. 12. 2018. Za období od 8. 6. 2018 do 11. 12. 2018, kdy byla smlouva ukončena, činí dlužné pojistné částku ve výši 2 544,50 Kč. Žalobkyně dále uplatňuje úrok z prodlení v zákonné výši z dlužného pojistného. Žalovaný na tuto pohledávku žalobkyni nic neuhradil, přestože byl k tomu žalobkyní vyzván před podáním žaloby k soudu. 2. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, souhlasila s tím, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova], [IČO] (dále jen„ původní pojistitel“) s žalovaným uzavřela dne 8. 12. 2012 smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění [anonymizována čtyři slova], s počátkem pojištění 8. 12. 2012, a to na dobu neurčitou. Běžné pojistné bylo sjednáno ve výši 5 940 Kč za pojistné období, splatné v měsíčních splátkách po 495 Kč vždy k 8. dni příslušného kalendářního měsíce. Původní pojistitel zanikl 14. 1. 2015 a jeho jmění přešlo na žalobkyni s účinností ke dni 29. 11. 2014, a to v důsledku přeshraniční fúze sloučením. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou splátek běžného pojistného, a proto byl žalobkyní vyzván k úhradě dlužného pojistného ve výši 2 970 Kč ve lhůtě do 10. 12. 2018 a současně byl upozorněn na možný zánik pojištění, nebude-li dlužné pojistné ve stanovené lhůtě uhrazeno. Účinky ukončení pojistné smlouvy nastaly ke dni 11. 12. 2018. Za období od 8. 6. 2018 do 11. 12. 2018 činí dlužné pojistné částku ve výši 2 544,50 Kč. Tuto částku žalovaný žalobkyni neuhradil ani v reakci na zaslanou předžalobní upomínku ze dne 8. 9. 2020. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, jako pojistitelem, a žalovaným, jako pojistníkem, byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu § 2856 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě níž byl žalovaný povinen platit pojistné [anonymizována čtyři slova]. Žalobkyně se stala univerzálním nástupcem původního pojistitele dle § 178 odst. 2 o. z., a tedy přešla na ni všechna práva a povinnosti z uzavřené smlouvy. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když řádně a včas neuhradil měsíční splátky pojistného ve výši 495 Kč splatné vždy k 8. dni příslušného kalendářního měsíce. Následně došlo k zániku pojistné smlouvy, v souladu s § 2804 o. z., ke dni 11. 10. 2017. Dlužné pojistné tedy činilo celkem 4 240 Kč za období od 9. 3. 2017 do 11. 12. 2018. Žalovaný na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradil, a proto mu byla výrokem č. I tohoto rozsudku uložena povinnost k úhradě nezaplaceného pojistného za požadované období v celkové výši 2 544,50 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením pojistného ve smyslu § 1968 o.z., žalobkyni proto vznikl nárok na zaplacení úroků z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tento úrok z prodlení žalobkyně požadovala ode dne následujícího pod ni splatnosti jednotlivých měsíčních splátek pojistného až do zaplacení. V návaznosti na výše uvedené soud shledal, že žaloba byla důvodná, a proto podané žalobě v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. 6. Tento rozsudek obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.