10 C 294/2020-25 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se proti žalovanému domáhala návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 30. 9. 2020 zaplacení shora uvedené částky představující příspěvek, který jí má podle § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, zaplatit provozovatel motorového vozidla provozovaného v rozporu se zákonem bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaný totiž jako provozovatel osobního automobilu [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu [anonymizováno], neměl ode dne 10. 7. 2019 do dne 12. 9. 2019 k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Vozidlo tak bylo 65 dní nepojištěno, čímž žalovaný porušil svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyně, jakožto příjemce příspěvku, zaslala žalovanému výzvu k jeho zaplacení. Tato výzva byla žalovanému zaslána dne 5. 12. 2019, načež splatnost příspěvku nastala dne 19. 1. 2020. Žalovaný však požadovaný příspěvek neuhradil, a to ani v reakci na zaslanou předžalobní výzvu. Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila k soudu, kdy požadovala zaplacení příspěvku ve výši 4 225 Kč spolu s poplatkem spojeným s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, to vše spolu s úroky z prodlení v jejich zákonné výši ode dne 20. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, nedostavil se k jednání, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal v nepřítomnosti účastníků. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí soud vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětné motorové vozidlo po dobu 65 dní bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 1 z. č. 168/1999 Sb. je proto žalovaný jako provozovatel předmětného vozidla povinen zaplatit za každý den, kdy vozidlo neměl pojištěno, příspěvek stanovený dle vyhlášky č. 417/2017 Sb. v celkové výši 4 225 Kč. Spolu s tímto příspěvkem je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni poplatek spojený s vymáháním pohledávky ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 z. č. 168/1999 Sb.) Celkem je tedy žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 4 525 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z této částky podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. ve výši 10 % ročně z částky 4 525 Kč od 20. 1. 2020 do zaplacení. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před jejím podáním žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Soud má s přihlédnutím k nálezům Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/2012, II. ÚS 736/2012 a IV. ÚS 223/2012 za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení. Soud proto žalobkyni na nákladech řízení přiznal pouze náhradu soudního poplatku ve výši 400 Kč a 2 paušální náhrady po 100 Kč podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za předžalobní výzvu k zaplacení a sepis žaloby, tj. celkem 600 Kč.