12 C 254/2021-24 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se svojí žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že dne [datum] provedla převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice [obec]. Při převozu za asistence policistů bylo najeto 118 km. Dle § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. o specifických [anonymizováno] službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí náklady na dopravu vyšetřovaná osoba. V daném případě u žalovaného byla prokázána přítomnost alkoholu zjištěná dechovou zkouškou v hodnotě 2,98 promile, přičemž žalobkyně odkazovala na záznam protialkoholní záchytné stanice. Náklady žalobkyně na převoz žalovaného byly vyúčtovány ve výši [částka], když se jedná o náhradu za použití služebního dopravního prostředku. Žalovaný byl vyzván písemnou výzvou k zaplacení uvedených nákladů nejpozději do [datum]. K úhradě ze strany žalovaného doposud nedošlo. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci vydal dne [datum] elektronický platební rozkaz čj. EPR [číslo], který následně soud usnesením ze dne [datum] čj. EPR [číslo] zrušil, protože se ho žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. 4. Usnesením ze dne 30. 8. 2021 čj. 12 C 254/2021-17 soud uložil žalovanému povinnost písemně se ve stanovené lhůtě k podané žalobě vyjádřit. Žalovaný tuto povinnost nesplnil. 5. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, proto usnesením ze dne 26. 10. 2021, čj. 12 C 254/2021-19, vyzval účastníky k vyjádření souhlasu s rozhodnutím této věci bez nařízení jednání, přičemž jim poskytl poučení dle ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. a současně také stanovil lhůtu, ve které tak mají učinit. Žalobkyně se zamýšleným postupem soudu projevila výslovný souhlas, žalovaný se potom ve stanovené lhůtě nevyjádřil. Soud tedy má za to, že žalovaný rovněž se zamýšleným postupem soudu souhlasil, a proto v této věci dále postupoval dle ust. § 115a o. s. ř. 6. Ze žalobkyní dále uvedených listin soud zjistil a má za prokázané, a to z listiny nazvané Vyčíslení náhrad za použití služebního vozidla při eskortě osob do protialkoholní záchytné stanice ze dne [datum] soud zjistil, že k převozu žalovaného [celé jméno žalovaného] dne [datum] byl použit služební dopravní prostředek Škoda Octavia 1,6, druh pohonných hmot Natural 95, ujeto bylo 118 km, přičemž náhrada za 1 km jízdy činil dne vyhl. č. 358/2019 Sb. [částka], tj. celkem [částka] a průměrná spotřeba PHM uvedeného vozidla činila 6,6 l/100km, při ceně [částka], tedy celkem [částka] Náklady při eskortě osob do PZS tak celkem činily [částka]. 7. Z Osvědčení o registraci vozidla, část II. (technický průkaz) soud zjistil, že vozidlo tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], je registrováno na vlastníka ČR – Krajské ředitelství policie kraje Vysočina, a to od [datum], kombinovaná spotřeba tohoto vozidla činí 6,6 l benzínu Natural [číslo] km. 8. Z listiny označené Doprava osoby do ZS čj. KRPJ [číslo], soud zjistil, že dne [datum] byl proveden převoz žalovaného policisty žalobkyně do Protialkoholní záchytné stanice [obec], z [obec] do [obec] v době od 22:45 hod. do [datum] 1:20 hod. služebním vozidlem žalobkyně tov. zn. Škoda Octavia, [registrační značka], že s tímto vozidlem bylo najeto 118 km, s poznámkou, že v 23:51 hod. téhož dne byl žalovaný předán PZAS [obec], kde mu bylo naměřeno 2,98 promile alkoholu v dechu. 9. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] čj. KRPJ [číslo], soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky [částka] nejpozději do [datum] na zde uvedený účet žalobkyně s tím, že žalovaný byl [datum] dopraven služebním vozidlem Policie ČR k ošetření do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] a jeho vyšetření na zjištění alkoholu nebo jiné návykové látky bylo pozitivní. Z dodejky žalobkyně adresované žalovanému soud zjistil, že žalovaný uvedenou písemnost převzal dne [datum], což stvrdil svým podpisem na dodejce. 10. Dle ust. § 17 odst. 2 zákona č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami způsobenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami v platném znění pokud poskytovatel zdravotních služeb k tomu odborně a provozně způsobilý zjistí, že ošetřovaná osoba není ohrožena na životě selháním základních životních funkcí, ale pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování, a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. 11. Dle ust. § 17 odst. 4 cit. zák. dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, ošetřená osoba. 12. Dle ust. § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 13. V dané věci se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit jí náklady, které jí vznikly v souvislosti s dopravou žalovaného do protialkoholní záchytné stanice. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 14. Ze shora uvedených listin soud má za prokázané, že žalovaný dne [datum] byl žalobkyní pro podezření z požití návykové látky (alkohol) přepraven do Protialkoholní záchytné stanice v [obec] osobní motorovým vozidlem žalobkyně [registrační značka]. Ze zkoušky provedené lékaři protialkoholní záchytné stanice v [obec] dne [datum] byla zjištěna hodnota alkoholu v dechu žalovaného 2,98 promile. Z tohoto důvodu žalobkyni s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení vznikl nárok na úhradu nákladů spojených s dopravou žalovaného do uvedeného [anonymizováno] zařízení, a to v částce [částka], neboť policisté žalobkyně s uvedeným vozidlem při dopravě žalovaného do PZS [obec] ujeli 118 km, přičemž náhrada takto vzniklých nákladů žalobkyni vyplývá z vyhl. č. 358/2019 Sb. tak, jak již soud uvedl shora. Žalovaný potom podané žalobě neodporoval, i přes výzvu soudu se k podané žalobě nevyjádřil, souhlasil s rozhodnutím žaloby bez nařízeného jednání, a tudíž z tohoto chování žalované lze dovodit závěr, že žalovaný si svého závazku vůči žalobkyni ze shora uvedeného důvodu je vědom a tento nerozporuje. Protože žalovaný doposud žalobkyni žalovanou částku neuhradil, soud podané žalobě vyhověl a vedle povinnosti zaplatit žalobkyni vynaložené cestovní náklady, mu soud rovněž uložil povinnost zaplatit úroky z prodlení ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb. v pl. zn. (výrok I.). 15. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla plně úspěšná žalobkyně, která nebyla zastoupena advokátem, a proto jí náleží v souladu s ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhláškou č. 254/2015 Sb. náhrada nákladů řízení ve výši [částka] za dva úkony (výzva k zaplacení a sepis žaloby). K úhradě této částky soud také žalovaného zavázal, když stanovil lhůtu splatnosti a platební místo. 16. Toto řízení podléhá poplatkové povinnosti. Žalobkyně je od placení soudního poplatku dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/91 Sb. o soudních poplatcích v pl. zn. osvobozena. Žalovaný potom byl v tomto řízení neúspěšný, proto je dle ust. § 2 odst. 3 citovaného zákona povinen zaplatit soudní poplatek. Soudní poplatek za toto řízení činí dle pol. 2 bod 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků [částka]. Protože soud neshledal na straně žalovaného předpoklady pro osvobození od soudního poplatku, uložil žalovanému povinnost zaplatit státu soudní poplatek za toto řízení, tj. částku [částka]. Současně také stanovil lhůtu splatnosti a platební místo.