13 C 141/2021-61 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], doplněném dne [datum], se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 22 581 Kč s úroky z prodlení jakožto dluhu z úvěru poskytnutého žalovanému právním předchůdcem žalobkyně. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný a zahraniční společnost [právnická osoba] (dále též [anonymizováno]“ či„ původní věřitel“) uzavřeli dne [datum] prostřednictvím elektronické komunikace na dálku (za využití osobního uživatelského účtu žalovaného na webových stránkách [právnická osoba]) smlouvu o revolvingovém úvěru. Před uzavřením smlouvy původní věřitel posoudil úvěruschopnost žalovaného provedením jeho lustrace v ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB a současně výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného, kdy klientům bývá ponechána rezerva 10% rozdílu mezi příjmy a výdaji, resp. alespoň životní minimum, s tím, že celková zaplacená částka v době splatnosti činí maximálně 90 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Na základě jmenované smlouvy žalovaný čerpal úvěr ve výši 22 580,88 Kč (úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného [bankovní účet]). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit do [datum], což však neučinil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] pak byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem žalobkyni. Jelikož i žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě dluhu marně, obrátila se svým nárokem k soudu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný se rovněž nedostavil k jednání, ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, ačkoliv byl řádně a včas předvolán (předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne [datum], a to v souladu s § 49 odst. 4 o.s.ř. fikcí na adrese trvalého pobytu žalovaného). Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila. Soud tedy věc ve smyslu § 101 odst. 3 o.s.ř. projednal a rozhodnul v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] (dále též jen„ smlouva“), standardních informací o spotřebitelském úvěru, obchodních podmínek [právnická osoba] ke spotřebitelskému úvěru poskytovanému spotřebitelům s trvalým pobytem v České republice, z výpisu ke smlouvě („ loan application info“) ve spojení se sdělením společnosti [právnická osoba] k bankovnímu účtu č. [bankovní účet] soud zjistil a má za prokázané, že původní věřitel a žalovaný spolu uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru s limitem 80 000 Kč. Na základě této smlouvy žalovaný dne [datum] čerpal od původního věřitele úvěr ve výši 15 000 Kč, který se zavázal splácet dle sjednaných podmínek (tj. spolu s úrokem ve výši 11,99 % měsíčně dle čl. IV odst. 1 smlouvy, vždy do 30. dne každého kalendářního měsíce - počínaje dnem [datum], ve výši alespoň minimální splátky vypočtené dle čl. V smlouvy a obchodních podmínek) s tím, že pokud se žalovaný dostane do prodlení se splacením jakékoliv splátky po dobu delší než dva měsíce, může věřitel prohlásit úvěr za okamžitě splatný, a současně, pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoliv částky, může po něm věřitel požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 250 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a dále zákonné úroky z prodlení z dlužné částky (čl. VI smlouvy). 5. Z platební informace adresované žalovanému původním věřitelem je zřejmé, že na základě předmětné úvěrové smlouvy [anonymizováno] u žalovaného evidovala pohledávku ve výši celkem 22 580,88 Kč, představující součet neuhrazené jistiny, úroků a poplatků (náhrady účelně vynaložených nákladů), a to se splatností posledního vyúčtování k [datum]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem, [právnická osoba], vč. seznamu postoupených pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil a má za prokázané, že předmětná pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný původním věřitelem informován dopisem ze dne [datum]. Z výzvy k úhradě z téhož dne a souvisejícího podacího lístku je zřejmé, že žalobkyně žalovaného upomínala k úhradě předmětného dluhu. 7. Na základě výše uvedených listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: žalovaný dne [datum] čerpal na základě smlouvy uzavřené na dálku úvěr od [právnická osoba] ve výši 15 000 Kč, přičemž dlužnou částku se zavázal splácet spolu s příslušenstvím měsíčními splátkami v alespoň sjednané minimální výši, a to vždy do 30. dne v měsíci počínaje dnem [datum]. Pro případ prodlení trvající po dobu delší než dva měsíce, bylo sjednáno oprávnění věřitele celý dluh okamžitě zesplatnit. Žalovaný svému závazku nedostál a svůj dluh vůči původnímu věřiteli nevyrovnal. Pohledávka za žalovaným poté byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, když byl současně vyzván k úhradě svého dluhu. Předmětná pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč, smluvního úroku z této částky ve výši 7 330,88 Kč a z částky 250 Kč představující sjednanou náhradu nákladů za upomínání. Žalovaný i přes opakované upomínání tento svůj dluh nevyrovnal. <i>8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Zvláštní úprava spotřebitelských úvěrů je obsažena v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru – náležitosti smlouvy o spotřebitelském úvěru upravuje část sedmá (§ 104 a násl.) tohoto zákona, pravidla jednání se spotřebiteli, vč. posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ad. upravuje část šestá zákona (§ 75 a násl.).</i> <i>Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi původním věřitelem, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva, na jejímž základě [anonymizováno] poskytla žalovanému revolvingový úvěr, který se žalovaný zavázal splácet měsíčními splátkami ve sjednané minimální výši, a to spolu se sjednaným smluvním úrokem a poplatky vždy nejpozději do 30. dne v měsíci, počínaje dnem [datum]. Na základě této smlouvy žalovaný dne [datum] od původního věřitele čerpal úvěr ve výši 15 000 Kč, který však ani z části nesplatil, přestože byl k tomu upomínán. Původní věřitel tak v souladu se smlouvou celý dluh zesplatnil a pohledávku za žalovaným později platně postoupil žalobkyni. Ani té však žalovaný svůj dluh nevyrovnal. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni dlužnou částku 22 581 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z [anonymizováno] částky od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni posledního vyúčtování) do zaplacení. 10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 2 356 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 904 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z částky 252 Kč jako náhrady daně z p