13 C 155/2021-56 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 17 880 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba], [IČO] („ dále jen původní věřitelka“) smlouvu o úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Smlouva byla uzavřena v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] a.s. Na základě smlouvy o úvěru poskytla původní věřitelka žalovanému částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku původní věřitelce vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaný však uvedenou povinnost nesplnil řádně a včas, takže mu vznikla také povinnost uhradit sjednanou smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila původní věřitelka pohledávku za žalovaným na žalobkyni, žalovaný byl o změně osoby věřitele písemně vyrozuměn, na svůj však neuhradil ničeho. Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, smluvní pokuty ve výši 5 880 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení za období od [datum] do [datum] a nákladů na upomínání ve výši 100 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Zástupce žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvil a souhlasil s tím, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti, soud proto věc projednal a rozhodl bez jeho přítomnosti. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne [datum], a to fikcí desátým dnem po dni připravení zásilky k vyzvednutí na adrese jeho trvalého pobytu, tj. [obec a číslo]. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez jeho přítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedeného dokazování. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum], včetně obchodních podmínek [právnická osoba] a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru, ve které se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému částku 12 000 Kč, a to výplatou v hotovosti v prodejně [právnická osoba] [anonymizováno]. Mezi stranami nebyla sjednána úroková sazba, a to pro případ, že uvedená částka bude žalovaným vrácena do 30 dnů od poskytnutí úvěru. Mezi stranami byla pro případ porušení povinnosti žalovaného zaplatit jakoukoliv část závazku řádně a včas sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení, potom také poplatek 50 Kč za upomínku. 5. Z dohody o postoupení pohledávek ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila s účinností ke dni [datum] pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. 6. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 7. Na základě provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav, původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které mu poskytla v hotovosti částku 12 000 Kč. Žalovaný se zavázal peníze vrátit jednorázově nejpozději do [datum]. Svému závazku však nedostál a na svém dluhu původní věřitelce ničeho neuhradil. Pohledávka za žalovaným poté byla postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován, když byl současně vyzván k úhradě svého dluhu. Předmětná pohledávka sestává z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z jistiny ve výši 12 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, částky 100 Kč jako kapitalizovaného úroku a smluvní pokuty ve výši 5 880 Kč. Žalovaný i přes opakované upomínání na svém dluhu ničeho neuhradil. 8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Podle § 122 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném, ke dni uzavření úvěrové smlouvy, uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. 12. Podle § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla platně sjednána úvěrová smlouva. Původní věřitelka splnila své povinnosti z této smlouvy, když žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaný tyto peníze převzal v hotovosti při podpisu smlouvy a zavázal se je jednorázově vrátit nejpozději do [datum], to však nesplnil a původní věřitelce neuhradil ničeho. Ke dni [datum] se tak dostal ve smyslu § 1968 občanského zákoníku do prodlení s plněním svého dluhu. Tím kromě nároku na úhradu úroků z prodlení ve smyslu § 1970 občanského zákoníku vzniklo původní věřitelce právo požadovat také smluvní pokutu, která mezi stranami byla ve smlouvě platně sjednána v souladu s § 122 zákona o spotřebitelském úvěru. Původní věřitelka tuto pohledávku za žalovaným platně postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni částku 12 000 Kč (dlužná jistina) spolu s úrokem z prodlení z dlužné jistiny za období od [datum] (den následující po splatnosti úvěru) do [datum] (rozhodné datum dle smlouvy o postoupení pohledávek) v kapitalizované výši 1 610,96 Kč a dále v zákonné výši od [datum] do zaplacení, částkou 100 Kč představující náklady za dvě upomínky po 50 Kč (označeno jako kapitalizovaný úrok) a částku 5 880 Kč jako smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny 12 000 Kč od [datum] do [datum]. 14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 2 071 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši celkem 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 271 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 750 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva a půl úkonů právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z částky 221 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud rozhodl o nákladech řízení ve snížené výši podle § 14b advokátního tarifu, žalobkyně tento postup navrhla. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 15. Podle § 160 odst. 1 o.s.ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.