13 C 222/2020-30 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 986 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že s žalovaným dne [datum] uzavřela smlouvu o úvěru (dále jen„ smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku 10 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 700 Kč splácet v týdenních splátkách po částce 295 Kč. Žalovaný úvěr nesplácel pravidelně, celkově zaplatil pouze částku 2 714 Kč, v souladu se smluvními podmínkami tak z důvodu prodlení s úhradou splátky došlo k zesplatnění celé dlužné částky ke dni [datum]. Žalovaný před podáním žaloby na svůj dluh neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání nařízeného na den [datum] omluvila a souhlasila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, soud proto věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne [datum], a to fikcí desátým dnem po dni připravení zásilky k vyzvednutí na adrese jeho trvalého pobytu, tj. [anonymizována dvě slova]. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez jeho přítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a z provedeného dokazování 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena tato smlouva, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, žalovaný tyto peníze převzal v hotovosti při podpisu smlouvy, což stvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal splatit celkovou částku 17 700 Kč v 60 týdenních splátkách ve výši 295 Kč. 5. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně srozumitelně žalovanému popsala základní vlastnosti spotřebitelského úvěru, včetně souvisejících nákladů a celkové částky k zaplacení. 6. Z evidenční karty klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalovaného, který uvedl údaje o své rodinné a majetkové situaci s tím, že je zaměstnán, jeho pravidelný měsíční příjem je 18 000 Kč a pravidelné měsíční výdaje 7 534 Kč, předložil občanský průkaz, pracovní smlouvu a tři výplatní pásky. 7. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný na svůj dluh uhradil pouze v prvním týdnu částku 1 314 Kč a ve dvacátém týdnu částku 1 400 Kč, ostatní předepsané splátky nehradil. 8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a poštovního podacího archu soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky. 9. Po provedeném dokazování soud zjistil tento skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena úvěrová smlouva, podle které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal tuto částku spolu s kapitalizovanými úroky, poplatkem za zpracování a doručení úvěru a poplatkem za hotovostní inkaso splátek v celkové výši 7 700 Kč splatit v hotovostních týdenních splátkách ve výši 295 Kč. Žalovaný svůj díl závazku nesplnil, dohodnuté splátky nehradil řádně a včas, celkem zaplatil pouze částku 2 714 Kč. Jelikož se dostal do prodlení s úhradou týdenní splátky, byl celý úvěr ke dni [datum] zesplatněn. Žalovaný na svůj dluh před podáním žaloby neuhradil ničeho. 10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně sjednána smlouva o úvěru, žalobkyně splnila své povinnosti z této smlouvy, když žalovanému poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný uvedenou částku převzal, což potvrdil svým podpisem. Zavázal se žalobkyni vrátit celkovou částku 17 700 Kč sestávající z dlužné jistiny, úroků a poplatků v hotovostních týdenních splátkách po částce 295 Kč, tento svůj díl závazku však nesplnil, celkově uhradil pouze částku 2 714 Kč. V souladu s bodem 4 článku„ splácení úvěru“ úvěrové smlouvy byly peněžní částky jím zaplacené započítány nejprve na úhradu nákladů na vymáhání dlužné částky, dále na úhradu smluvní pokuty, dále na úhradu poplatků za prodlení se splácením úvěru, dále na úhradu poplatku za zpracování, dále na úhradu poplatku hotovostní inkaso splátek a dále na jistinu úvěru dílem ve výši 74,074 % a na úroky dílem 25,926 %. Jelikož žalovaný porušil své povinnosti ze smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou týdenní splátky, byl celý úvěr ke dni [datum] podle bodu 1. článku„ následky porušení povinností klienta“ úvěrové smlouvy zesplatněn. Žalovaný ani poté dlužnou částku neuhradil, dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu, je tak povinen platit také zákonné úroky z prodlení. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil povinnost žalobkyni uhradit dlužnou částku 14 986 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky za období od [datum] (den následující po skončení doby předepsané splatnosti smlouvy) do zaplacení. 16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 1 000 Kč představují zaplacený soudní poplatek 800 Kč a paušální náhradu hotových výdajů za dva úkony à 100 Kč, předžalobní upomínka a podání žaloby, podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. 17. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).