13 C 263/2021-24 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 10 041,38 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že dne [datum] žalobkyně uzavřela s žalovanou dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše, celkem ve výši 11 041,38 Kč, a zavázala se jej uhradit v jedenácti pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Žalovaná se dostala do prodlení s plněním druhé a třetí splátky, žalobkyně proto celý dluh ke dni [datum] zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 10 041,38 Kč do [datum]. Žalovaná před podáním žaloby na svůj dluh neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a zjistil následující skutkový stav: 4. Žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou, byla na ni postoupena původní věřitelkou, [právnická osoba] [anonymizováno]. Žalovaná pohledávku 11 041,38 Kč vůči žalobkyni dne [datum] uznala co do důvodu i výše a zavázala se tento svůj dluh splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Svoji povinnost však neplnila řádně, dostala se do prodlení s plněním již druhé splátky (celkově uhradila pouze 1 000 Kč), takže žalobkyně celý dluh zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě. Žalovaná před podáním žaloby na svůj dluh neuhradila ničeho. 5. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 8. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako původní věřitelkou a žalovanou byla uzavřena úvěrová smlouva [číslo]. Původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou plynoucí z této úvěrové smlouvy na žalobkyni. Mezi žalobkyní a žalovanou byla následně platně uzavřena dohoda o uznání dluhu, kterou žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do jeho důvodu i výše a zavázala se tento svůj dluh splatit v měsíčních splátkách. Tímto uznáním byl utvrzen existující dluh žalované za žalobkyní (uznání dluhu není právním titulem vzniku dalšího závazku vedle závazku původního). Jeho důsledkem je vznik vyvratitelné právní domněnky, že dluh v době uznání v uznaném rozsahu trval, žalobkyně tak nemusí dokazovat ani vznik dluhu, ani jeho rozsah v době uznání. Důkazní břemeno se přesouvá na žalovanou, která případně musí prokázat, že dluh vůbec nevznikl, nebo že byl splněn či zanikl z jiného důvodu. Žalovaná zůstala v řízení zcela nečinná, k žalobě se nijak nevyjádřila, proto soud vycházel z uvedené právní domněnky. Žalovaná svůj díl závazku nesplnila, dohodnuté splátky nehradila řádně a včas, celkově zaplatila pouze 1 000 Kč, dostala se do prodlení, žalobkyně proto v souladu s článkem 6 splátkové dohody prohlásila celý dluh za okamžitě splatný, ke dni [datum] tak dlužná částka činila 10 041,38 Kč Ani následně žalovaná svůj dluh neuhradila, tím se ve smyslu § 1968 občanského zákoníku dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu a je tak povinna platit také úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost uhradit částku 10 041,38 Kč (dlužná jistina) spolu se zákonnými úroky z prodlení z této částky od [datum] (den následující po uplynutí dodatečné lhůty k úhradě dluhu) do zaplacení. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy přiznal zcela procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a z částky 252 Kč jako náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 10. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).