6 C 193/2021-28 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 12 555 Kč s úrokem z prodlení uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny [číslo] ze dne 6. 11. 2019 dodávala žalované elektřinu. Za dodávky elektřiny realizované v období od 9. 11. 2019 do 31. 8. 2020 žalobkyně vystavila žalované fakturu [číslo] ze dne 8. 9. 2020 na částku 12 555 Kč, která byla splatná dne 22. 9. 2020. Žalovaná však žalobkyni tuto částku neuhradila, přestože byla k tomu vyzvána předžalobní upomínkou ze dne 10. 3. 2021, která jí byla odeslána na poslední známou adresu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Skutkový stav tvrzený žalobkyní v žalobě vzal soud za zjištěný a za prokázaný na základě předložené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítě nízkého napětí [číslo] ze dne 6. 11. 2019. Žalobkyně na základě této smlouvy dodávala žalované elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalované]. Z předložené faktury za elektřinu [číslo] ze dne 8. 9. 2020, kterou žalobkyně vystavila za dodávky v období od 9. 11. 2019 do 31. 8. 2020, byl zjištěn nedoplatek ve výši 12 555 Kč. Faktura byla splatná dne 22. 9. 2020. Žalovaná tuto částku žalobkyni neuhradila, přestože byla k úhradě dluhu žalobkyní vyzvána. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 10. 3. 2021 na doručovací adresu uvedenou ve smlouvě. 4. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že v daném případě byla mezi účastníky uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), na jejímž základě žalobkyně dodávala žalované elektřinu do sjednaného odběrného místa a žalované vznikla dle této smlouvy povinnost zaplatit za realizované dodávky sjednanou cenu. Žalovaná vystavené vyúčtování za dodanou elektřinu neuhradila a dostala se do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu. Vedle nároku na zaplacení žalované jistiny tak žalobkyni vznikl i nárok na zaplacení požadovaného úroku z prodlení v souladu s ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen „o. z.“) a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dnem následujícím po splatnosti vystavené faktury se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky v celkové výši 12 555 Kč. Soud tedy uzavřel, že podaná žaloba je důvodná, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 193,24 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 6. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 7 769,60 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně tentýž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. se jedná o věc vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. EPR [číslo] či [spisová značka]). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalované, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 7. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.