6 C 203/2021-69 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 19. 5. 2021 doplněného podáním ze dne 13. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 4 863,70 Kč. V žalobě uvedla, že účastníci mezi sebou uzavřeli dne 17. 5. 2019 smlouvu o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby elektronických komunikací. Žalobkyně v tomto řízení nárokuje pouze zaplacení kupní ceny zařízení a platby třetím stranám, tj. nároky, o nichž je oprávněn rozhodnout civilní soud. Na základě smlouvy [číslo] ze dne 17. 5. 2019 a smlouvy [číslo] ze dne 17. 5. 2019 žalovaná dluží celkem částku 4 863,70 Kč. Žalovaná na tento dluh žalobkyni ničeho neuhradila, přestože byla k tomu vyzván předžalobní výzvou ze dne 28. 8. 2020. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud dospěl k závěru, že v této věci jsou splněny podmínky ust. § 115a o. s. ř. a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Z listinných důkazů, a to z potvrzení smlouvy [číslo] ze dne 17. 5. 2019, rozpisu služeb, potvrzení o uzavření dohody o splátkách ceny zařízení ze dne 17. 5. 2019, přehledu tarifů a služeb, všeobecných podmínek, podmínek služby [název společnosti] splátky, vyúčtování zboží a služeb [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] oznámení o ukončení poskytování služeb ze dne 16. 2. 2020 a výzvy k úhradě dluhu ze dne 28. 8. 2020 včetně souvisejícího poštovního podacího archu byl zjištěn následující skutkový stav. Účastníci mezi sebou uzavřeli kupní smlouvu ohledně zařízení Xiaomi Redmi 6A Black v ceně 2 501 Kč a Xiaomi Redmi A6 Black v ceně 2 501 Kč, jejichž kupní cenu se žalovaná zavázala uhradit ve splátkách. Jednotlivé splátky byly žalované vyúčtovány, žalovaná se však dostala do prodlení s jejich zaplacením. Současně se žalovaná dostala do prodlení s hrazením plateb za zprostředkované platby třetím službách. Z tohoto titulu má žalovaná vůči žalobkyni dluh v celkové výši 4 863,70 Kč. Žalovaná na tento svůj dluh žalobkyni nic neuhradila, přestože byla k tomu vyzvána s dostatečným předstihem před podáním žaloby k soudu. 5. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně na zaplacení žalované částky vyplývá z kupní smlouvy, která byla mezi účastníky uzavřena ve smyslu ust. § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v pl. znění (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích). Žalobkyni vznikl na základě této smlouvy nárok na zaplacení zboží, které bylo žalované řádně dodáno a vyúčtováno. Dále byla uzavřena mezi účastníky smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. a dále zákona o elektronických komunikacích. Na základě této smlouvy vznikl žalobkyni nárok na uhrazení ceny platebních transakcí, který byly realizovány podle zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku a byly žalované řádně vyúčtovány. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 7. Žalobkyně ve svém návrhu požadovala přiznání náhrady nákladů řízení ve výši 5 119 Kč, tj. nákladů řízení vyčíslených podle ust. §§ 7 a 13 advokátního tarifu. Jelikož se v tomto případě jedná o občanské soudní řízení zahájené návrhem podaným na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, kdy předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující částku 50 000 Kč, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b advokátního tarifu. Žalobkyně u zdejšího soudu opakovaně uplatňuje totožné nároky vůči žalovaným (např. v řízení vedeném u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka]). Jinak by případně mohla být hodnocena výše nákladů právního zastoupení v souvislosti s obhajováním uplatněného nároku v reakci na individuálně uplatněnou obranu žalovaného, avšak takové náklady zde vynaloženy nebyly, a proto nebyl důvod odchýlit se od aplikace ust. § 14b advokátního tarifu a soud o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.