7 C 147/2021-28 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] Money Multiservis, [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření Smlouvy o úvěru [číslo] přičemž její nedílnou součástí byly obchodní podmínky původní věřitelky. Na základě uzavřené smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal splatit původní věřitelce úvěr spolu s úrokem ve výši 23,67 % p.a. a souvisejícími vyúčtovanými poplatky v měsíčních splátkách. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z uzavřené smlouvy. V důsledku toho došlo ke dni [datum] k zesplatnění úvěru a uplatnění smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové výše splátek splatných po zesplatnění úvěru. Žalobkyně tak požadovala dlužnou jistinu úvěru ve výši [částka], poplatky a smluvní pokutu ve výši [částka], úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] ve výši [částka], dále úrok ve výši 23,67 % p.a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným ze smlouvy na žalobkyni, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě celkové dlužné částky, žalovaným však do dne podání návrhu nebylo uhrazeno ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno fikcí dne [datum] uplynutím 10 dnů po uložení zásilky k vyzvednutí na adrese trvalého pobytu, tj. [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k jednání nedostavil a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, soud projednal a rozhodl věc bez přítomnosti takového účastníka, vycházeje z obsahu spisu a z provedeného dokazování. 4. Substituční právní zástupkyně žalobkyně při jednání dne [datum] setrvala na podané žalobě. 5. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o úvěru ze dne [datum]. Původní věřitelka poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný se zavázal vrátit původní věřitelce [částka] v 27 měsíčních splátkách po [částka], kdy první splátka byla splatná [datum]. Žalovaný však svoji povinnost řádně nesplnil, když původní věřitelce neuhradil část dluhu ve výši [částka], v důsledku čehož původní věřitelka uplatnila své právo na smluvní pokutu ve výši [částka] a zesplatnila celý dluh ve výši [částka]. Žalovaný však splatný závazek ve lhůtě splatnosti neuhradil, a to ani v návaznosti na zaslanou předžalobní výzvu. <i>6. Podle § 261 odst. 3 písm. d) zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obchodní zákoník“), se částí třetí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o úvěru.</i> <i>Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 501 odst. 1 obchodního zákoníku věřitel je povinen dlužníku peněžní prostředky poskytnout, jestliže byl o to dlužníkem v souladu se smlouvou požádán, a to v době stanovené v požadavku, jinak bez zbytečného odkladu.</i> <i>Podle § 502 odst. 1, 2 obchodního zákoníku od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.</i> <i>Podle § 503 odst. 1 obchodního zákoníku je závazek platit úroky splatný spolu se závazkem vrátit použité peněžní prostředky. Podle § 503 odst. 2 obchodního zákoníku mají-li být poskytnuté peněžní prostředky vráceny ve splátkách, jsou v den splatnosti každé splátky splatny i úroky z této splátky.</i> <i>Podle § 504 obchodního zákoníku je dlužník povinen vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o jejich vrácení věřitelem požádán.</i> <i>Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení.</i> <i>Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.</i> <i>Podle § 544 odst. 1 občanského zákoníku, sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.</i> <i>Podle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku (ve znění účinném do 27. 4. 2005) činí výše úroků z prodlení ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu.</i> <i>Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „nový občanský zákoník“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1880 odst. 1 nového občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 7. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako důvodnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru dle ustanovení § 497 a § 501 obchodního zákoníku, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku řádně nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátil, v důsledku čehož vzniklo původní věřitelce právo na smluvní pokutu dle § 544 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný nezaplatil část dluhu ve výši [částka], a dostal se tak dle ustanovení § 517 odst. 1 občanského zákoníku do prodlení, čímž dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku vzniklo věřiteli právo na úrok z prodlení, ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Pohledávku za žalovaným původní věřitelka platně postoupila na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 nového občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení. 8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši dle § 6 odst. 1, a § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty ve výši [částka], sestávající z částky [částka] dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. advokátního tarifu za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast u jednání dne [datum]) dle § 7 bod 4. advokátního tarifu, včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka) a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. (účast u jednání dne [datum]) a náhrady za daň z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 9. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 10. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).