7 C 155/2021-21 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“), a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě smlouvy poskytla původní věřitelka žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou rovněž poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], za administrativní činnost ve výši [částka] a úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], jakož i poplatek za doplňkovou službu životního pojištění ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku ve výši [částka] se žalovaná zavázala uhradit původní věřitelce v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. V důsledku prodlení žalované se stal závazek splatným nejpozději v den, kdy se stala splatnou poslední splátka půjčky, tj. dne [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající z dlužné jistiny ve výši [částka], dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši [částka], dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu řádného plnění ve výši [částka], dlužného poplatku za životní pojištění ve výši [částka], a dále příslušenství pohledávky, a to úroku 19,52 % ročně a zákonného úroku z prodlení. Pohledávky za žalovanou ze smlouvy byly následně původní věřitelkou postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností k témuž dni, na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalované oznámena přípisem z téhož dne. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani v návaznosti na zaslanou předžalobní upomínku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: - ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalované částku [částka], žalovaná se zavázala tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka] původní věřitelce vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka]; - ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a strany 40 seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni; - z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku z [datum] soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovanou o postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni; - z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku z [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě jejího dluhu. 5. Ke skutkovým tvrzením žalované nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaná se v průběhu celého řízení nevyjádřila a nenabídla žádné důkazy na podporu svých tvrzení. 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovanou, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva o spotřebitelském úvěru. Původní věřitelka poskytla žalované finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaná byla povinna jí je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka]. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když původnímu věřiteli neuhradila část dluhu ve výši [částka] a dostala se do prodlení se splácením zbytku úvěru. <i>7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 2392 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.</i> 8. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu jako nárok ze smlouvy o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jako oprávněnou. Původní věřitelka splnila své povinnosti ze smlouvy o zápůjčce, když žalované poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaná svůj díl závazku nesplnila, jelikož poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce a později žalobkyni vrátila pouze zčásti. Žalovaná tedy nezaplatila část dluhu ve výši [částka] a dostala se tak do prodlení s plněním peněžitého závazku ve smyslu § 1968 občanského zákoníku, za což je po právu sankcionována úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku za žalovanou na žalobkyni v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky spolu s úroky a se zákonnými úroky z prodlení. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku [částka], která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku [částka] jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 10. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).