7 C 164/2021-50 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 28. 5. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 363,68 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila tak, že společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) uzavřela se žalovaným dne 19. 12. 2018 smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] v níž se původní věřitelka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši minimálně 5 % čerpaného úvěru. Žalovaný se rovněž zavázal uhradit poplatky účtované v souvislosti s poskytnutím úvěru. Původní věřitelka svou povinnost z úvěrové smlouvy splnila a žalovanému předmětný úvěr poskytla, žalovaný však nesplnil svou povinnost splácet poskytnutý úvěr řádně a včas, a původní věřitelka proto zesplatnila celý zůstatek úvěru ke dni 31. 8. 2019. Původní věřitelka následně postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na žalobce na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 2. 2020. Žalovaný tak dluží žalobkyni částku 9 563,68 Kč na jistině úvěru, 1 153,15 Kč na smluvním úroku, 2 800 Kč na smluvních poplatcích, 444,60 Kč na úroku z prodlení kapitalizovaném do 25. 2. 2020, dále požadovala úrok z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 9 563,68 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a smluvní úrok ve výši 22,20 % p.a. z částky 9 563,68 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaný však žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 19. 12. 2018 soud zjistil, že původní věřitelka a žalovaný uzavřeli smlouvu, na jejímž základě původní věřitelka umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, žalovaný se zavázal vyčerpaný úvěr včetně úroků a poplatků splatit, a to ve splátkách minimálně ve výši 5 % z úrokového rámce, byly sjednány poplatky za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč měsíčně a 600 Kč za zaslání každé upomínky, dále byla sjednána možnost zesplatnění zůstatku úvěru v případě prodlení se splněním jakékoliv pohledávky původní věřitelky; -) z výpisu ke kreditní kartě vedené na jméno žalovaného soud zjistil, že žalovaným byl u původní věřitelky dne 21. 12. 2018 čerpán úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný nesplácel řádně, když neuhradil řádně ani první minimální splátku úvěru ve výši 500 Kč odpovídající 5 % z výše úvěrového rámce, žalovanému byly dále vyúčtovány 4 poplatky za upomínky à 600 Kč a poplatek za přečerpání úvěrového rámce ve výši 300 Kč; -) z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádosti o splacení dluhů z úvěru ze dne 1. 9. 2019 soud zjistil, že původní věřitelka v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek ze strany žalovaného zesplatnila dluh žalovaného ze smlouvy [číslo] ve výši 13 516,83 Kč (včetně úroků a poplatků) a vyzvala jej k zaplacení do 16. 9. 2019; -) z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 2. 2020, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení pohledávky za žalovaným na žalobkyni; -) z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 31. 3. 2020, včetně poštovního podacího archu, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. 5. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný se v průběhu celého řízení nevyjádřil a nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení. 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem pohledávky byla smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 19. 12. 2018. Původní věřitelka umožnila žalovanému čerpat peněžní prostředky, žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v měsíčních splátkách včetně úroku a sjednaných poplatků. Žalovaný však svou povinnost splácet řádně neplnil, původní věřitelka využila oprávnění zesplatnit celý závazek žalovaného a vyúčtovala mu sjednané poplatky. Žalovaný svůj závazek nezaplatil, přestože k tomu byl žalobkyní vyzván. <i>7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 2399 odst. 1 občanského zákoníku úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 8. Ve světle výše uvedených ustanovení právních předpisů a provedených listinných důkazů lze vyslovit závěr, že žaloba byla důvodná. Žalobkyně prokázala, že má za žalovaným pohledávku, která vznikla na základě úvěrové smlouvy. Je evidentní, že původní věřitelka své povinnosti ze smlouvy o úvěru řádně splnila, tedy poskytla žalovanému peněžní prostředky, žalovaný peněžní prostředky čerpal. Žalovaný, i když byl povinen řádně a včas splnit povinnosti ze smlouvy o úvěru, a to především zaplatit původní věřitelce a posléze žalobkyni čerpané peněžní prostředky, úroky a poplatky, tyto své povinnosti řádně nesplnil, peněžní prostředky žalobkyni nevrátil řádně a včas, a dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku. Žalovanému tak byla oprávněně vyúčtována jistina včetně smluvního úroku a úroku z prodlení. S poukazem na shora uvedené shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovaného k úhradě částky podle žaloby. 9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 2 252 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 452 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba), a konečně částku 252 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1 a 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 10. D