7 C 165/2021-31 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, a to konkrétně částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ první smlouva“), částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ druhá smlouva“), částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ třetí smlouva“) a konečně částky [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ čtvrtá smlouva“), přičemž tyto smlouvy byly uzavřeny mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“) a jejich nedílnou součástí byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět, a to co do částky [částka] s příslušenstvím z titulu třetí smlouvy a co do částky [částka] s příslušenstvím z titulu čtvrté smlouvy, a to v návaznosti na výzvu soudu k doložení třetí smlouvy a čtvrté smlouvy, neboť žalobkyně tyto nemohla dohledat. Řízení proto bylo co do této části zastaveno. Na základě první smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření první smlouvy. V první smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši [částka] (představující kapitalizované úroky ve výši 14,4 % ročně za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z první smlouvy. Žalovaný tak z titulu první smlouvy dluží na jistině částku [částka] a na dlužném souhrnném poplatku částku [částka], dále úroky ve výši 14,4 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum] kapitalizované částkou [částka], dále pak od [datum] do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum] kapitalizované částkou [částka], dále pak od [datum] do zaplacení. Na základě druhé smlouvy poskytla původní věřitelka žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření druhé smlouvy. V druhé smlouvě se žalovaný zavázal zaplatit původní věřitelce spolu s jistinou i souhrnný poplatek ve výši [částka] (představující kapitalizované úroky ve výši 20,5 % p.a. za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], odměnu za administrativní zpracování půjčky ve výši [částka] a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]). Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], poslední splátka byla splatná [datum]. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky z druhé smlouvy. Žalovaný tak z titulu druhé smlouvy dluží na jistině částku [částka] a na dlužném souhrnném poplatku částku [částka], úroky ve výši 20,5 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum] kapitalizované částkou ve výši [částka], dále pak od [datum] do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky [částka] za období od [datum] do [datum] kapitalizované částkou ve výši [částka], dále pak od [datum] do zaplacení. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], s účinností od téhož dne, původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným z první a druhé smlouvy na žalobkyni. Postoupení pohledávek bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Ke skutkovým tvrzením žalobkyně byly provedeny důkazy listinami založenými ve spise. Z listin založených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] zákaznické karty a tabulky umoření soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku [částka], žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem tedy částku [částka] původní věřitelce vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka], sjednaná výpůjční úroková sazba činila 20,50 % p.a.; -) ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] [číslo] zákaznické karty a tabulky umoření soud zjistil, že původní věřitelka půjčila žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy částku [částka], žalovaný se zavázal tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši [částka], celkem tedy částku [částka], původní věřitelce vrátit v 60 týdenních splátkách po [částka]; sjednaná výpůjční úroková sazba činila 14,40 % p.a.; -) ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a strany [číslo] seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávky za žalovaným na žalobkyni; -) z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z poštovního podacího archu ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka vyrozuměla žalovaného o postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni; -) z předžalobní upomínky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě jeho celkového dluhu. 5. Ke skutkovým tvrzením žalovaného nebyly provedeny žádné důkazy, protože žalovaný se v průběhu celého řízení nevyjádřil a nenabídl žádné důkazy na podporu svých tvrzení. 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkami za žalovaným, které nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla první smlouva a druhá smlouva. Původní věřitelka v případě první smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Žalovaný však svoji povinnost z první smlouvy nesplnil, když původní věřitelce neuhradil na jistině částku [částka] a na dlužném souhrnném poplatku částku [částka], čímž se dostal do prodlení. Původní věřitelka v případě druhé smlouvy poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka] a žalovaný byl povinen jí je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši [částka] nejpozději do [datum]. Žalovaný však svoji povinnost z druhé smlouvy nesplnil, když původní věřitelce neuhradil na jistině částku [částka] a na dlužném souhrnném poplatku částku [částka], čímž se dostal do prodlení. <i>7. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil dle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 občanského zákoníku lze při peněžité zápůjčce sjednat úroky.</i> <i>Podle § 1 věty druhé zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (ve znění účinném do 1. 12. 2016), se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dluž