7 C 17/2021-20 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně žalobní návrh odůvodnila pohledávkou, kterou nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] od [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“), která tuto pohledávku nabyla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] od [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“). [příjmení] uzavřela se žalovaným dne [datum] Smlouvu o Půjčce na kliknutí [číslo] (dále jen„ smlouva“), na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % ročně a s dalšími poplatky dle této smlouvy a Ceníku. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, když nehradil sjednané splátky řádně a včas. Vzhledem k porušení smluvních podmínek ze strany žalovaného přistoupila banka dne [datum] k zesplatnění úvěru. Žalovaná částka sestává z nesplacené jistiny úvěru ve výši [částka], z dlužného kapitalizovaného smluvního úroku ve výši [částka], z dlužného kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] a z dlužných poplatků ve výši [částka]. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. 4. Z důkazů předložených žalobkyní, a to zejména z návrhu Smlouvy o Půjčce na kliknutí a akceptace návrhu smlouvy ze dne [datum], výpisu spotřebitelského úvěru od banky, všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], Produktových podmínek pro osobní úvěry [právnická osoba], Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby [právnická osoba], žádosti o změnu nastavení internetového bankovnictví ze dne [datum], rámcové smlouvy o postupování pohledávek č. 2018 uzavřené mezi bankou a původní věřitelkou ze dne [datum], vyrozumění banky o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně podacího lístku, potvrzení úplaty ze dne [datum] za postoupení pohledávky z banky na původní věřitelku, ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původní věřitelkou a žalobkyní ze dne [datum], oznámení o postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání a předžalobní výzvy k úhradě ze dne [datum] včetně potvrzení o odeslání, má soud za zcela prokázané, že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek od původní věřitelky, přičemž původní věřitelka nabyla tuto pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek od banky. [příjmení] uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru, podle které banka půjčila žalovanému částku ve výši [částka], a žalovaný se zavázal tento úvěr žalobkyni splácet v pravidelných 120 měsíčních splátkách po [částka]. [příjmení] žalovanému úvěr poskytla. Žalovaný ovšem splátky nehradil řádně a včas. Jelikož došlo k prodlení na straně žalovaného, byl žalovaný povinen zaplatit bance, následně původní věřitelce a poté žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky, včetně úroků a poplatků. Žalovaný své závazky ze smlouvy řádně nesplnil a dostal se tak do prodlení. <i>5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku ze smlouvy o úvěru jako důvodnou. [příjmení] splnila své povinnosti ze smlouvy o úvěru, když žalovanému poskytla peněžní prostředky. Naopak žalovaný svůj díl závazku nesplnil, jelikož poskytnuté peněžní prostředky bance vrátil pouze zčásti a nezaplatil sjednané úroky a poplatky. Žalovaný se tedy dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, za což je po právu sankcionován úrokem z prodlení. Lze přisvědčit, že žalovaný část dohodnuté částky bance, ani následně původní věřitelce ani následně žalobkyni nesplatil a byl povinen zaplatit žalobkyni částku celkem ve výši [částka] představující nesplacenou jistinu ve výši [částka] a dlužné poplatky ve výši [částka] a dále dlužný kapitalizovaný smluvní úrok ve výši [částka] a dlužný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka] a příslušenství. Pohledávka banky za žalovaným byla řádně postoupena nejprve na původní věřitelku a následně na žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovaného k úhradě dlužné částky spolu s úrokem a zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši [částka] představují zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a náklady právního zastoupení v celkové částce [částka], sestávající z mimosmluvní odměny ve výši [částka] podle § 7 bod 5. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), za dva úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba) a jeden půl úkon právní služby à [částka] (předžalobní upomínka), dále z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za tři úkony právní služby à [částka] (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a z částky [částka] jakožto náhrady daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).