7 C 232/2020-20 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 5. 8. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky 622 Kč spolu s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tak, že dne [datum] provedla převoz žalovaného do Protialkoholní záchytné stanice [obec], a to za asistence policistů služebním vozidlem při vzdálenosti [anonymizováno] km. Jelikož byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu, žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz částkou 622 Kč spočívající v náhradě za použití služebního vozidla. Žalobkyně marně vyzvala žalovaného k zaplacení těchto nákladů. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Žalovaný byl za asistence dvou policistů převezen z [obec] do Protialkoholní záchytné stanice v [obec], kde mu bylo dechovou zkouškou zjištěno 1,79 ‰ alkoholu v krvi. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na převoz spočívající v náhradě za použití dopravního prostředku. <i>5. Podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce.</i> 6. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla důvodná. Soud má za to, že v daném případě vznikla žalovanému zákonná povinnost dle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. Dechovou zkouškou byla zjištěna přítomnost návykové látky v těle žalovaného. Žalobkyni vznikly náklady za dopravu služebním vozidlem z [obec] do [obec] a z [obec] do [obec], přičemž dopravu provedli příslušníci Policie ČR. Žalobkyni po právu náleží náhrada za dopravu služebním vozidlem v částce 622 Kč (doprava vozidlem ŠKODA OCTAVIA, při ceně benzínu Natural 95 ve výši 33,10 Kč, spotřebě 7,4 l /100 km, vzdálenosti [anonymizováno] km, základní náhradě za 1 km jízdy 4,10 Kč). Není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, takže žalobkyni přísluší vedle jistiny též úroky z prodlení, jejichž výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud přiznal zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému, který úspěch neměl. Náklady řízení v celkové výši 200 Kč představují náhradu hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu (dále jen „vyhláška č. 254/2015 Sb.“), za dva úkony à 100 Kč (žaloba, předžalobní upomínka). Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 2 odst. 1 vyhláška č. 254/2015 Sb. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci činnosti žalobkyně výjimečně. 8. Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Jelikož je žalobkyně podle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích od poplatkové povinnosti osvobozena, přechází na žalovaného povinnost zaplatit soudní poplatek za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v částce 400 Kč. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).