7 C 234/2020-43 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] ve znění jeho doplnění ze dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky 3 000 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila pohledávkou, kterou nabyla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od [právnická osoba], registrační číslo: [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]. Žalobkyně popsala, že žalovaná uzavřela se [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] (dále jen„ původní věřitelka“) dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě původní věřitelka poskytnula žalované úvěr ve výši 3 000 Kč, a to bankovním převodem na účet žalované. Úvěr měl být splacen do [datum]. Úvěr byl žalované poskytnut prostřednictvím webové stránky [anonymizováno], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala a poté zaslala původní věřitelce žádost o poskytnutí úvěru. Žalovaná však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky původní věřitelce nevrátila. Původní věřitelka následně postoupila pohledávku za žalovanou [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], která ji dále postoupila na žalobkyni. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala na žalované zaplacení částky 3 000 Kč sestávající z nesplacené jistiny úvěru. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky, předžalobní upomínka byla žalované zaslána dne [datum], žalovaná však žalobkyni na svůj dluh ničeho neuhradila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaná nevyjádřila a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zcela prokázané, že původní věřitelka zaslala dne [datum] ve prospěch účtu žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč Smlouvu o úvěru žalobkyně soudu nepředložila. Jelikož žalovaná peněžní prostředky původní věřitelce nevrátila, původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovanou na [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] dále postoupila na žalobkyni. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. <i>5. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.</i> <i>Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil po právní stránce žalobu ohledně nároku žalobkyně jako oprávněnou. Žalobkyně prokázala, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na ni byla v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku platně postoupena pohledávka za žalovanou. Žalobkyně tvrdila, že důvodem vzniku pohledávky za žalovanou byla smlouva o úvěru uzavřená mezi původní věřitelkou a žalovanou. Jelikož však žalobkyně nepředložila soudu smlouvu o úvěru, nemohl soud posoudit nárok žalobkyně z titulu smlouvy o úvěru. Na druhou stranu však žalobkyně prokázala, že původní věřitelka poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč, a to bankovním převodem na její účet. V daném případě tak lze dospět k závěru, že žalovaná obdržela od původní věřitelky dne [datum] bez právního důvodu částku 3 000 Kč. Tuto částku původní věřitelce nevrátila. Žalovaná na svou obranu ve věci nic neuvedla. Na straně žalované tedy vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 občanského zákoníku bezdůvodné obohacení, jelikož žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzývána žalobkyní, přesto dlužnou částku neuhradila, tedy bezdůvodné obohacení nevrátila, a dostala se tak dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku do prodlení s plněním peněžitého závazku. S ohledem na shora uvedené skutečnosti shledal soud žalobu důvodnou a zavázal proto žalovanou k úhradě dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení, jehož výše byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 a § 142a o.s.ř. tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby à 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 189 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).