7 C 236/2020-19 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky 4 942,17 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že požadovaná peněžitá částka představuje ceny za služby poskytované žalovanému třetími osobami prostřednictvím telekomunikační sítě žalobkyně. Žalobkyně uzavřela se žalovaným [příjmení] smlouvu [číslo] (dále jen„ Účastnická smlouva“), jež nabyla účinnosti aktivací telefonního čísla [číslo] dne [datum]. Na základě Účastnické smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran a služeb souvisejících a žalovaný se zavázal platit žalobkyni za tyto služby ceny vyúčtované dle čl. 4 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Žalovaný však své povinnosti porušil, když přestal za poskytnuté služby hradit vyúčtované ceny. Konkrétně se jedná o vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], dále vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] a vyúčtování [číslo] splatné dne [datum]. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dlužil žalobkyni za poskytnuté služby třetích stran částku 4 942,17 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. se žalovaný nevyjádřil a žalobkyně vyslovila s takovým postupem souhlas). Soud proto postupoval podle § 115a o.s.ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne [datum] platně sjednána Účastnická smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo poskytování služeb elektronických komunikací včetně služeb třetích stran prostřednictvím telekomunikační sítě žalobkyně. Na základě účastnické smlouvy vznikla žalovanému povinnost hradit cenu za uvedené služby dle všeobecných podmínek žalobkyně a dle pravidelných měsíčních vyúčtování. Žalovaný však svoji povinnost nesplnil, když žalobkyni neuhradil vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], dále vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] a vyúčtování [číslo] splatné dne [datum]. Ke dni podání žaloby tak žalovaný dlužil žalobkyni částku 4 942,17 Kč. <i>5. Podle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku (dále jen „zákon o platebním styku“), je platební službou provedení platební transakce poskytovatelem služeb elektronických komunikací, jestliže je souhlas plátce s provedením platební transakce dáván prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení.</i> <i>Podle § 5 písm. i) zákona o platebním styku mohou poskytovat platební služby jako podnikání mimo jiné poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (§ 36) za podmínek stanovených tímto zákonem.</i> <i>Podle § 36 odst. 1 věta první zákona o platebním styku je poskytovatelem platebních služeb malého rozsahu ten, kdo je oprávněn poskytovat platební služby na základě zápisu do registru poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu.</i> <i>Podle § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátor, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> 6. Ve světle citovaných ustanovení právních předpisů lze vyslovit závěr, že žaloba je důvodná. Předně má soud za to, že povahou pohledávky je dána pravomoc soudu k rozhodnutí v uvedené věci. V rámci tohoto svého závěru vycházel soud zejména z usnesení zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2012, sp. zn. Konf 11/2012-14, dle kterého je soud příslušným vydat rozhodnutí ve věcech shodného charakteru jako shora uvedená věc. Žalobkyně prokázala, že se žalovaným uzavřela nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, na jejímž základě poskytovala žalovanému veřejně dostupné služby elektronických komunikací včetně služeb třetích stran. Žalobkyně následně vystavila žalovanému za poskytnuté služby vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], dále vyúčtování [číslo] splatné dne [datum] a vyúčtování [číslo] splatné dne [datum], na částku v celkové výši 4 942,17 Kč, ovšem žalovaný na tato vyúčtování žalobkyni ničeho neuhradil. Dostal se tak do prodlení s plněním svého závazku podle § 1968 občanského zákoníku. S poukazem na shora uvedené shledal soud žalobu důvodnou, a zavázal proto žalovaného k úhradě částky podle žaloby včetně úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 tak, že právo na jejich náhradu přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch. Náklady řízení ve výši 1 489 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 1 089 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) za tři úkony právní služby a 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dále je nutno připočíst částku 300 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby a 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), a konečně částku 189 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky za služby elektronických komunikací. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 8. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupkyně žalobkyně. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o.s.ř.).