7 C 49/2021-46 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] ve spojení s její opravou ze dne [datum] po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 2 697 000 Kč s příslušenstvím. Žalobní návrh odůvodnila tím, že byla dne [datum] ustanovena insolvenčním správcem [právnická osoba] & [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ insolvenční dlužník“), přičemž v soupisu majetkové podstaty dlužníka jsou zahrnuty dvě pohledávky za žalovaným. Jde jednak o pohledávku ve výši 1 467 000 Kč ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] se splatností [datum], a dále o pohledávku ve výši 1 230 000 Kč ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] se splatností [datum]. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínky ze dne 30. 1. 2021 a ze dne 1. 2. 2021. 2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne [datum] nárok žalobkyně neuznal. Uvedl, že žalobkyně, resp. insolvenční dlužník, není skutečným věřitelem pohledávky, tím je pan [titul] [jméno] [příjmení]. Tento žalovanému uvedenou částku zapůjčil a v roce [rok] žalovaného oslovil, že potřebuje své peníze zpět, pohledávku převedl na insolvenčního dlužníka, nikoliv ovšem cesí, avšak zastřeným právním jednáním, z něhož se mělo zdát, že insolvenční dlužník zápůjčku poskytnul od samého počátku. Takové právní jednání podle žalovaného nepožívá právní ochrany a je neplatné, skutečným věřitelem je osoba odlišná od žalobkyně, resp. insolvenčního dlužníka. Žalovaný tedy navrhl žalobu zamítnout. Žalovaný dále namítnul, že na dluh dne [datum] uhradil částku 200 000 Kč, žaloba by tedy měla být v této části nedůvodná i z tohoto důvodu. 3. Zástupce žalobkyně při jednání konaném dne [datum] uvedl, že je mu osoba [titul] [jméno] [příjmení] zcela neznámá, tato osoba neměla zmocnění přijímat jménem insolvenčního dlužníka jakékoliv plnění na základě uvedených smluv o půjčce, doklad o plnění je proto zcela irelevantní. 4. Zástupce žalovaného při jednání konaném dne [datum] uvedl, že u předloženého výdajového pokladního dokladu je jako účel výplaty uvedeno„ půjčka [právnická osoba] & [právnická osoba]“. Žalovaný jednal v této věci pouze s [titul] [jméno] [příjmení]. Posléze [titul] [příjmení] přišel za žalovaným s tím, že chce převést tuto půjčku, resp. provést změnu v osobě věřitele na [právnická osoba] & [právnická osoba] Žalovaný se ani nikdy nesetkal s jednatelem [právnická osoba] & [právnická osoba] [jméno] [příjmení], který je uveden na smlouvě o půjčce. Smlouvy přinesl již podepsané [titul] [příjmení]. 5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: -) ze smlouvy o půjčce [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi insolvenčním dlužníkem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem; insolvenční dlužník se zavázal žalovanému zapůjčit částku ve výši 1 467 000 Kč, žalovaný se zavázal ji splatit do [datum], k zajištění závazku měla být užita směnka č. [číslo]; -) ze smlouvy o půjčce [variabilní symbol] ze dne [datum] bylo zjištěno, že tato byla uzavřena mezi insolvenčním dlužníkem jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem; insolvenční dlužník se zavázal žalovanému zapůjčit částku ve výši 1 230 000 Kč, žalovaný se zavázal ji splatit do [datum], k zajištění závazku měla být užita směnka [číslo]; -) z kopie části výpisu z bankovního účtu bylo zjištěno, že dne [datum] byly žalovanému na účet č. [bankovní účet] (uvedený v obou smlouvách o půjčce) poukázány částka 1 467 000 Kč a částka 1 230 000 Kč; -) z usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo zjištěno, že byl soudem zjištěn úpadek insolvenčního dlužníka a insolvenčním správcem byla ustanovena žalobkyně - společnost [právnická osoba]; -) z usnesení Krajského soudu v [obec] ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], bylo zjištěno, že na majetek insolvenčního dlužníka byl prohlášen konkurz; -) z předžalobních upomínek insolvenčního správce ze dne [datum] a ze dne [datum] včetně dodejek bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému na jeho adresu shodnou s adresou uvedenou na smlouvách o půjčce [variabilní symbol] a [variabilní symbol] (tj. [ulice a číslo], [obec]) výzvu k plnění; -) z výdajového pokladního dokladu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný měl uvedeného dne [titul] [jméno] [příjmení] zaplatit částku 200 000 Kč; jako účel výplaty je uvedeno„ půj. [právnická osoba] & [právnická osoba] 6. Na základě provedeného dokazování má soud za zcela prokázané, že insolvenční dlužník se žalovaným uzavřel dne [datum] dvě smlouvy o zápůjčce, na jejichž základě se zavázal zapůjčit žalovanému částku ve výši 1 467 000 Kč se splatností do [datum] a částku ve výši 1 230 000 Kč se splatností do [datum]. Dne [datum] byla částka ve výši 1 467 000 Kč a částka ve výši 1 230 000 Kč žalovanému poskytnuta na jeho účet, jak je zřejmé z výpisu z účtu. Procesní obrana žalovaného byla vzájemně rozporná, když na jedné straně uváděl, že skutečným věřitelem z obou smluv o zápůjčce je osoba odlišná od žalobkyně, resp. insolvenčního dlužníka, a současně tvrdil, že splátka ve výši 200 000 Kč ze dne [datum] poskytnutá této třetí osobě (s poznámkou vztahující se k insolvenčnímu dlužníkovi) měla představovat plnění právě na tyto půjčky. Žalovaný však nevyvrátil (a ani nenavrhoval důkazy směřující k prokázání opaku), že by smlouvy ze dne [datum] s insolvenčním dlužníkem uzavřel a současně neprokázal, že by insolvenčnímu dlužníkovi (či žalobkyni) zapůjčené částky, byť i jen částečně, vrátil. Pokud jde o částku ve výši 200 000 Kč ze dne [datum], která měla být dle žalovaného uhrazena [titul] [jméno] [příjmení] jakožto osobě personálně propojené s insolvenčním dlužníkem, tak za situace, kdy žalobkyně tvrdila, že je mu osoba [titul] [příjmení] neznámá a že tento neměl žádné zmocnění přijímat jakékoliv plnění jménem insolvenčního dlužníka, se žalovanému opak, tedy že by snad tato třetí osoba byla oprávněna jednat jménem insolvenčního dlužníka a přijímat jeho jménem splátky dluhů, prokázat nepodařilo. Současně důkazní návrhy žalovaného směřující ke zjištění vlastníka bankovního účtu, z něhož byly finanční částky žalovanému poukázány, jakož i osob majících k tomuto účtu dispoziční oprávnění, podle soudu nebyly způsobilé tvrzení žalovaného prokázat, a proto je neprováděl. Je totiž úplně jedno, kdo byl majitelem předmětného účtu, jelikož věřitel může zaslat dlužníkovi zápůjčku z jakéhokoliv účtu. Důkazy prokazující personální propojení [titul] [jméno] [příjmení] a insolvenčního dlužníka měl žalovaný navrhnout již v průběhu jednání, jak na to byl v souladu s ustanovením § 118b odst. 1 o.s.ř. upozorněn již v předvolání k jednání; takovéto důkazy žalovaný nenavrhl, a proto soud jednání neodročoval. Pokud jde o navržený důkaz smlouvou o zápůjčce uzavřenou mezi [titul] [příjmení] a žalovaným, tak tento důkaz soud neprováděl, protože by nemohl mít žádný vliv na výsledek sporu mezi účastníky. Soud tak měl s ohledem na výše uvedené za prokázané tvrzení žalobkyně, že žalovaný insolvenčnímu dlužníkovi dle smluv o půjčce ze dne [datum] neuhradil ničeho. Soud má dále za prokázané, že žalobkyně je insolvenčním správcem insolvenčního dlužníka. <i>7. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.</i> <i>Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.</i> <i>Podle § 249 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), není-li zákonem stanoveno jinak, je osobou oprávněnou k podání žaloby nebo jiného návrhu k vymožení nároku dlužníka včetně jeho zajištění, který se týká majetkové podstaty, po prohlášení konkursu pouze insolvenční správce; návrh podaný jinou osobou soud zamítne.</i> 8. Ve světle citovaných ustanovení soud posoudil nároky žalobkyně ze smluv o půjčce ze dne [datum] jakožto nároky ze dvou smluv o zápůjčce dle § 2390 občanského zákoníku, neboť na základě nich došlo k přenechání zastupitelné věci (finančních prostředků) s tím, aby po čase byla vrácena věc stejného dr