8 C 229/2020-23 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně podala dne [datum] návrh, kterým se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 15 600 Kč a příslušenství, jak je uvedeno shora, a to jako nároků vyplývajících ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] se sídlem v [obec], která pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když současně účastníci proti rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizována tři slova], [IČO] (dále jen původní věřitel), z korespondence mezi účastníky, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 23 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr spolu s úrokem, náklady spojenými s úvěrem a jeho výběrem uhradit v 58 týdenních splátkách po 690 Kč. Úrok činil 3 220 Kč při úrokové sazbě 23,72 %, náklady na administrativní činnost činily 4 600 Kč a hotovostní inkaso 9 200 Kč Celkem tak měl žalovaný ve splátkách uhradit 40 020 Kč. Žalovaný uhradil pouze 24 420 Kč, které původní věřitel započetl na jistinu ve výši 10 986,23 Kč, na úrok ve výši 3 220 Kč, na administrativní poplatek ve výši 4 600 Kč a na poplatek za hotovostní inkaso ve výši 5 613,77 Kč. Po tomto započtení tak žalovaný dlužil na jistině částku 12 013,77 Kč a na poplatcích částku 3 586,23 Kč, celkem tedy 15 600 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] původní věřitel postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy za žalovaným žalobkyni, která tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila a vyzvala ho k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Na základě shora zjištěných skutečností, dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 a násl. obč. zák. č. 89/2012 Sb. a zejména pak podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky v dohodnutých splátkách. Žalovaný však původnímu věřiteli uhradil pouze část dlužné částky, jak je uvedeno shora. Podle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni, které je žalovaný povinen dlužnou částku uhradit, a to včetně sjednaného úroku z úvěru, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku. Kapitalizovaný úrok ve výši 6 380,09 Kč byl vypočten za období od [datum] do [datum]. Protože žalovaný neuhradil dluh řádně a včas a dostal se do prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1970 o.z.), jehož výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 146,44 Kč je vypočten za období od [datum] do [datum]. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 818 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 900 Kč (tři úkony po 300 Kč, § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínka), hotové výdaje 300 Kč (tři úkony po 100 Kč, § 14b odst. 5 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a daň s přidané hodnoty ve výši 252 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval.