8 C 86/2021-63 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně podala dne 15.7.2021 návrh, kterým se proti žalovanému domáhala zaplacení částky 150 728,53 Kč a příslušenství, jak je uvedeno shora, a to jako nároků vyplývajících ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne 27.8.2019 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], [IČO], která pohledávku za žalovaným postoupila žalobkyni. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal v jeho nepřítomnosti. Z všeobecných produktových podmínek, produktových podmínek spotřebitelského úvěru, sazebníku poplatků a smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba] (dále jen původní věřitel), potvrzení o příjmu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti, žádosti o úvěr a výpisu z úvěrového účtu a z korespondence mezi účastníky, soud zjistil, že původní věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v 96 splátkách po 3 133,33 Kč (anuitní splátka 2 850,33 Kč a pojištění 283 Kč, s roční úrokovou sazbou 16,80 %. Původní věřitel svůj závazek splnil a úvěr poskytl. Žalovaný nesplácel řádně a včas, proto původní věřitel prohlásil úvěr za splatný dopisem ze dne 25.4.2020, a to ani přes výzvu k úhradě. Soud zjistil ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21.1.2021 a seznamu postoupených pohledávek, že původní věřitel postoupil pohledávku z výše uvedené smlouvy za žalovaným žalobkyni, která tuto skutečnost žalovanému písemně oznámila dopisem ze dne 2.2.2021 a vyzvala ho k úhradě dlužné částky včetně příslušenství. Na základě shora zjištěných skutečností, dospěl soud k závěru, že je návrh důvodný. Mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle ust. § 2395 a násl. obč. zák. č. 89/2012 Sb. a zejména pak podle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet spolu se sjednanými úroky a poplatky v dohodnutých splátkách. Žalovaný však původnímu věřiteli uhradil pouze část dlužné částky, jak je uvedeno shora. Podle ust. § 1879 obč. zák. č. 89/2012 Sb. postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni, které povinen dlužnou částku uhradit, a to včetně sjednaného úroku z úvěru, jak je uveden ve výroku I. tohoto rozsudku. Protože žalovaný neuhradil dluh řádně a včas a dostal se do prodlení, je povinen zaplatit žalobkyni též úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), jehož výše vyplývá z vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Podle ust. 142 odst. 1 o.s.ř. má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení. Tyto představují soudní poplatek ve výši 6 030 Kč, odměnu za zastupování advokátem ve výši 21 420 Kč (tři úkony po 7 140 Kč, § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména vyhl. č. 120/2014 Sb., převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínka), hotové výdaje 900 Kč (tři úkony po 300 Kč, § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a daň s přidané hodnoty ve výši 4 687,20 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Tyto náklady je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta, který žalobkyni zastupoval.