10 C 18/2022-33 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 18. 10. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 160 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný evidovaný v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo“), neměl v období od 29. 1. 2020 do 12. 3. 2020 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tato povinnost vyplývá z § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“). Žalobkyni tak v souladu s § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikl nárok na příspěvek vypočtený jako součin počtu dní, kdy byla porušována výše uvedená povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla. Jelikož vozidlo nebylo pojištěno 44 dní při denní sazbě příspěvku 65 Kč, vzniklo žalobkyni právo na příspěvek ve výši 2 860 Kč a dále na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, přičemž splatnost příspěvku nastala 13. 1. 2021. Žalovaný však na výzvy k úhradě nereagoval a svůj dluh žalobkyni neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalovaný jako vlastník a provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], neměl od 29. 1. 2020 do 12. 3. 2020, tj. 44 dní k tomuto vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, zaslala žalovanému výzvu k zaplacení příspěvku ve lhůtě 60 dnů od doručení. O zaplacení příspěvku a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva jej žalobkyně upomínala. Žalovaný požadovaný příspěvek neuhradil, a to ani v reakci na zaslanou předžalobní výzvu ze dne 16. 6. 2021. 4. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl, když žalovaný v rozporu se zákonem provozoval předmětné motorové vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, čímž porušil svou zákonnou povinnost (§ 1 odst. 2 z. č. 168/1999 Sb.). Podle § 4 odst. 1 a 4 z. č. 168/1999 Sb. byl proto žalovaný jako vlastník a provozovatel předmětných vozidel povinen zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den, kdy vozidlo neměl pojištěno a dále náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výše příspěvku plyne z § 4 odst. 3 z. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., tedy součin 44 (počtu dní, kdy byla porušena povinnost pojistit vozidlo [číslo]) a 65 Kč (výše denní sazby podle druhu vozidla). Výše nákladů na uplatnění příspěvku plyne z § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Celkem tedy je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit částku 3 160 Kč. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením žalované částky, je zároveň povinen zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z částky 3 160 Kč od 14. 1. 2021 do zaplacení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť splatnost příspěvku nastala marným uplynutím lhůty uvedené ve výzvě k zaplacení dlužného příspěvku (k tomu viz § 4 odst. 7 z. č. 168/1999 Sb.). 5. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a odst. 1 o. s. ř. a jejich náhradu přiznal ve věci úspěšné žalobkyni, která před jejím podáním žalovaného o zaplacení prostřednictvím právního zástupce písemně upomínala. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a dvou paušálních náhrad hotových výdajů à 100 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud má s přihlédnutím k nálezům [název soudu] sp. zn. [ústavní nález], [ústavní nález] a [ústavní nález] za to, že žalobkyni nelze na nákladech řízení přiznat jakožto účelně vynaložené náklady za právní zastoupení, když v projednávaném případě se nejednalo o úkony učiněné v reakci na individuálně uplatněnou obranu ze strany žalovaného, nýbrž o prosté přepsání údajů z upomínky sestavené žalobkyní do formuláře návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Byť žalobkyně není subjektem„ spolufinancovaným státem“, byla však zřízena mimo jiné i za účelem správy garančního fondu, zdrojem jehož tvorby jsou i příspěvky nepojištěných, tedy jejich vybírání a případně též vymáhání představuje činnost náležející k hlavnímu předmětu činnosti žalobkyně. Právě jako takovou by ji žalobkyně měla být schopna zajišťovat vlastními silami, na rozdíl od jednotlivých pojišťoven, u kterých vymáhání neuhrazeného pojistného představuje pouze nutný vedlejší produkt jejího podnikání, který nemusí být schopna zabezpečit z vlastních zdrojů. Ačkoliv tedy náklady na zastupování advokátem nejsou v projednávaném případě účelně vynaloženými, náleží žalobkyni paušální náhrada hotových výdajů tak, jako by příslušela účastníku nezastoupenému v řízení zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř., tedy ve výši 200 Kč, tj. ve výši 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za každý ze dvou úkonů (tj. výzvu k plnění a návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) dle § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když současně řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a šlo v něm o peněžité plnění nepřesahující částku 50 000 Kč (k tomu srov. usnesení [anonymizováno] soudu v [obec] – [pobočka] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). 6. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.