10 C 183/2022-29 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení 1 950 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne 10. 4. 2017 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 1 500 Kč se splatností 5. 5. 2017. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak žalobkyni řádně neuhradila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 22. 8. 2018, žalovaná však do dne podání návrhu ničeho neuhradila. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili si tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v nepřítomnosti shora uvedených podle § 101 odst. 3 os.ř. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovému stavu. Mezi žalovaným a žalobkyní byla dne 10. 4. 2017 uzavřena rámcová úvěrová smlouva, na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované na základě jednotlivých žádostí peněžní prostředky uvedené v jednotlivé smlouvě o úvěr a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit a zaplatit žalobkyni poplatky za poskytnutí úvěru a úroky stanovené v jednotlivé smlouvě. Pro úvěr se splatností nad 22 dnů byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 30 % z poskytnuté jistiny. V jednotlivé smlouvě o úvěr se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 1 500 Kč a žalovaná se zavázala jej vrátit v době splatnosti 25 dnů, s úrokem z úvěru ve výši 1 Kč. Poplatek za poskytnutí úvěru tak činil 30 % z částky 1 500 Kč, což je 450 Kč. Žalovaná netvrdila, ani neprokazovala, že by od žalobkyně čerpala úvěr v jiné výši, ani že na žalovanou částku něčeho uhradila, soud tak dospěl k závěru, že nesplnila svou smluvní povinnost vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 450 Kč řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s plněním svého peněžitého dluhu ve smyslu § 1968 občanského zákoníku a je tak povinna hradit úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost zaplatit částku 1 500 Kč (dlužnou jistinu úvěru) s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 450 Kč, a to se zákonným úrokem z částky 1 950 Kč od 6. 5. 2017 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 950 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného, výší poskytnutého úvěru a výší dlužné částky (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], či [spisová značka]). Nejedná se tedy o skutkově či právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.