10 C 201/2022-21 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobce se žalobou domáhal po žalované zaplacení 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka přestavovala jednak nevrácenou zápůjčku ve výši 15 000 Kč poskytnutou žalobcem na základě ústně uzavřené smlouvy ze dne 22. 7. 2021, se splatností 30. 10. 2021, kterou žalovaná písemně uznala 23. 7. 2021, dále nevrácenou zápůjčku ve výši 10 000 Kč poskytnutou žalobcem na základě ústně uzavřené smlouvy ze dne 26. 7. 2021, a dále nevrácenou zápůjčku ve výši 5 000 Kč poskytnutou žalobcem na základě ústně uzavřené smlouvy ze dne 27. 7. 2021. Žalovaná zápůjčku ve výši 15 000 Kč splatnou 30. 10. 2021 neuhradila, proto ji žalobce 30. 6. 2022 vyzval k úhradě dlužné částky 15 000 Kč, 11. 7. 2022 žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 30 000 Kč, avšak žalovaná ničeho neuhradila. 2. Při jednání dne 20. 10. 2022 vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět, a to pokud jde o 8,5% zákonné úroky z prodlení z částky 15 000 Kč za den 30. 10. 2021. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby žalobcem soud řízení výrokem č. I tohoto rozsudku podle § 96 odst. 1, 2, 4 o.s.ř. zastavil. 3. Žalovaná se z jednání omluvila, soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v její nepřítomnosti. 4. Soud ve věci provedl dokazování listinami předloženými žalobcem. Z výpisů z účtu žalobce bylo zjištěno, že z účtu vedeného na jméno žalobce byla ve prospěch účtu vedeného na jméno žalované dne 22. 7. 2021 odepsána částka ve výši 15 000 Kč, kdy ve zprávě pro příjemce bylo uvedeno„ Zápůjčka od [celé jméno žalobce] ve výši 15 000 Kč splatná v plné výši nejpozději do 30. 10. 2021“. Dále dne 26. 7. 2021 byla odepsána částka 10 000 Kč a dne 27. 7. 2021 byla odespána částka ve výši 5 000 Kč, přičemž i v těchto případech bylo ve zprávě pro příjemce uvedeno, že jde o zápůjčku žalobce žalované. Uznáním dluhu ze dne 23. 7. 2021 žalovaná uznala co do částky 15 000 Kč svůj dluh vůči žalobci z ústní smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 7. 2021 a zavázala se jej uhradit do 30. 10. 2021. Z předžalobních výzev ze dne 30. 6. 2022 a 11. 7. 2022 a podacích stvrzenek, jakož i vrácené dodejky bylo zjištěno, že žalobce žalovanou před podáním žaloby vyzval k úhradě žalované částky. Z tvrzení žalobce, kterému žalovaná neodporovala, soud zjistil, že žalovaná žalovanou částku vůči žalobci neuhradila. 5. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkový stav věci. Žalobce poskytnul žalované 22. 7. 2021, 26. 7. 2021 a 27. 7. 2021 na základě 3 smluv o zápůjčce celkem částku ve výši 30 000 Kč, kdy u zápůjčky ze dne 22. 7. 2021 ve výši 15 000 Kč byla sjednána splatnost do 30. 10. 2021. Žalovaná svůj dluh vůči žalobci ve výši 15 000 Kč z titulu zápůjčky ze dne 22. 7. 2021 písemně uznala a zavázala se jej uhradit do 30. 10. 2021. Žalobce vyzval žalovanou výzvou ze dne 11. 7. 2022 k úhradě částky 30 000 Kč, žalovaná však žalobci ničeho neuhradila. 6. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí, v rozsahu po jejím částečném zpětvzetí, vyhověl. Mezi žalobcem a žalovanou byly uzavřeny 3 smlouvy o zápůjčce dle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“), na základě nichž žalobce dne 22. 7. 2021, 26. 7. 2021 a 27. 7. 2021 poskytnul žalované celkem 30 000 Kč. Pokud jde o zápůjčku částky 15 000 Kč, byla ohledně ní sjednána splatnost do 30. 10. 2021 a žalovaná svůj dluh písemně uznala co do důvodu a výše ve smyslu § 2053 o.z. Protože žalovaná zápůjčku částky 15 000 Kč ve sjednané lhůtě splatnosti řádně nevrátila, dostala se do prodlení dle § 1968 o.z., a je tak povinna zaplatit dle § 1970 o.z. též zákonné úroky z prodlení ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ani zápůjčky ze dne 26. 7. 2021 a 27. 7. 2021 žalovaná žalobci na výzvu nevrátila, proto soud shledal nárok žalobce za důvodný a žalobě vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 500 Kč odpovídajících zaplacenému soudnímu poplatku v částce 1 500 Kč.