10 C 217/2022-39 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 15. 6. 2022 domáhala proti žalovanému zaplacení 1 173 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného pojistného dle pojistné smlouvy [číslo] s počátkem pojištění dne 31. 1. 2019, kterou žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ původní věřitelka“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani se nedostavil k jednání, ani se neomluvil, ač byl k jednání řádně a včas předvolán. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v nepřítomnosti účastníků. 3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi původní věřitelkou a žalovaným byla na základě návrhu pojistné smlouvy ze dne 30. 1. 2019 sjednána pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka], počátek pojištění byl stanoven ke dni 31. 1. 2019. Žalovaný se v pojistné smlouvě zavázal hradit původní věřitelce roční pojistné ve výši 3 451 Kč se splatností k 15. 2., které bylo původní věřitelkou s účinností od 31. 1. 2020 jednostranně navýšeno na částku 3 536 Kč. Žalovaný však neuhradil pojistné splatné 15. 2. 2020 řádně a včas, proto jej původní věřitelka vyzvala k úhradě pojistného v náhradní lhůtě do 19. 5. 2020 s upozorněním, že v případě, že jej neuhradí, pojištění marným uplynutím lhůty zanikne. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, pojištění tak zaniklo ke dni 20. 5. 2020. Žalovaná částka tak představuje poměrnou část pojistného ke dni zániku pojistné smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou, resp. její právní nástupkyni postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2021. Žalovaný ničeho na žalovanou částku ničeho neuhradil ani přes předžalobní výzvu právního zástupce žalobkyně ze dne 2. 6. 2022. 4. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí vyhověl, když mezi účastníky řízení byla na základě návrhu pojistné smlouvy ze dne 30. 1. 2019 sjednána pojistná smlouva podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve spojení se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Žalovanému vznikla povinnost platit za pojistné období sjednané lhůtní pojistné, což řádně vůči původní věřitelce nesplnil. Pojištění tak zaniklo marným uplynutím dodatečné lhůty k zaplacení dlužného pojistného dle § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 168/1999 Sb. Pohledávka za žalovaným byla na žalobkyni postoupena dle § 1879 a násl. o. z. Žalobkyni tak po právu náleží dlužné pojistné za období do konce pojištění ve výši 1 173 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu dle § 1968 o. z., přísluší žalobkyni dle § 1970 o. z. též úroky z prodlení, jejich výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 173 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob (např. sp. zn. 6 C 173/2022, 12 C 351/2021 či 13 C 133/2021), které se liší pouze osobou žalovaného a výši dlužného pojistného. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobce výjimečně. 6. Tento rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné, obsahuje odůvodnění ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř.