10 C 30/2022-33 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 20. 10. 2021 domáhala vůči žalovanému zaplacení částky ve výši 2 729,28 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly platné obchodní podmínky žalobkyně, dodávala žalovanému do odběrného místa na adrese [obec a číslo], plyn pro potřeby domácnosti a žalovaný na tomto odběrném místě plyn odebíral a zavázal se za něj uhradit cenu vyfakturovanou žalobkyní. Za dodávky plynu realizované v období od 27. 5. 2019 do 22. 5. 2020 žalobkyně vystavila žalovanému fakturu [variabilní symbol] na částku 1 243,14 Kč, která byla splatná dne 15. 6. 2020. Žalobkyně dále po žalovaném nárokovala smluvní pokutu ve výši 500 Kč, která byla smluvními stranami sjednána pro případ opakovaného porušení platebních povinností žalovaným, na základě nichž u žalobkyně nastanou podmínky, aby od uzavřené smlouvy v souladu s energetickým zákonem odstoupila. Smluvní pokuta byla žalovanému vyúčtována dne 10. 11. 2020 se splatností 20. 11. 2020. Dále žalobkyně za dodávky plynu realizované v období od 23. 5. 2020 do 9. 11. 2020 žalovanému fakturou [variabilní symbol] znějící na částku 1 086,14 Kč splatnou 1. 12. 2020 vyúčtovala cenu odebraného plynu a souvisejících služeb ve výši 586,14 Kč a smluvní pokutu ve výši 300 Kč, tj. 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou delší než 10 dnů (za prodlení s platbou splatnou 15. 6. 2020, 15. 8. 2020 a 15. 9. 2020) a konečně též smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s platbou delší než 10 dnů vyúčtované fakturou [variabilní symbol] splatnou 1. 12. 2020. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne 8. 1. 2021. 2. Žalobkyně a její právní zástupce se z jednání omluvili, souhlasili s tím, aby soud jednal v jejich nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání nedostavil a byl omluven jeho opatrovníkem. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Žalobkyně uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, jíž se žalovaný zavázal platit za služby poskytované žalobkyní, jakož se i zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, jakož i smluvní pokutu ve výši 500 Kč pro případ opakovaného porušení platebních povinností žalovaným, na základě nichž u žalobkyně nastanou podmínky pro odstoupení od uzavřené smlouvy v souladu s energetickým zákonem. Na základě uzavřené smlouvy žalobkyně žalovanému vyfakturovala za plyn dodaný v době od 27. 5. 2019 do 22. 5. 2020 částku 1 243,14 Kč, splatnou 15. 6. 2020, za plyn dodaný v době od 23. 5. 2020 do 9. 11. 2020 částku 586,14 Kč, splatnou 1. 12. 2020, smluvní pokutu ve výši 500 Kč se splatností 20. 11. 2020, 4 smluvní pokuty po 100 Kč splatné 1. 12. 2020. Z tvrzení žalobkyně, kterému žalovaný neodporoval, soud zjistil, že na žalované pohledávky žalovaný ničeho neuhradil, přestože ho k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala. 4. Provedeným řízením má soud za prokázané, že žaloba je důvodná, proto jí soud vyhověl, když žalovaný nedostál svému závazku ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne [datum] uzavřené dle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve spojení s § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), když neuhradil řádně cenu za dodávky plynu ve výši 1 243,14 Kč splatnou 15. 6. 2020, cenu za dodávky plynu ve výši 586,14 Kč splatnou 1. 12. 2020, ani smluvní pokuty dle § 2048 a násl. o.z. v celkové výši 900 Kč (500 Kč se splatností 20. 11. 2020, 400 Kč se splatností 1. 12. 2020). Protože se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o.z., má žalobkyně dle § 1970 o.z. nárok též na úroky z prodlení z dlužných částek ode dne následujícího po prodlení, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 729,28 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze dvou žalobkyní uplatněných úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, sepis žaloby), včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 600 Kč ve výši 126 Kč. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu. Je totiž zřejmé, že žalobkyně podala ke zdejšímu soudu více obdobných žalob, které se liší pouze osobou žalovaného a výší dlužné částky za dodané energie. Nejedná se tedy o skutkově i právně složité věci, které by se vyskytovaly v rámci podnikání žalobkyně výjimečně. 6. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).