11 C 108/2022-25 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 25 722,29 Kč s příslušenstvím a 15 164,06 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) následující smlouvy o půjčce, na jejichž základě vznikl žalované dluh, který dosud nevyrovnala. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 28 000 Kč. Žalovaná se uvedenou částku zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 488 Kč, a to 53 týdenními splátkami po 896 Kč do [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, ke dni [datum] činila dlužná jistina částku 25 722,29 Kč a souhrnný dlužný poplatek 18 052,71 Kč, přičemž po tomto datu uhradila do postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni ještě částku 150 Kč, celkem tedy dle této smlouvy uhradila pouze 3 863 Kč. Tím, že se dostala do prodlení se sjednanými úhradami, vznikl právnímu předchůdci žalobkyně též nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni, která žalovanou vyzývala k úhradě, ale marně, a proto se se svým nárokem obrátila k soudu, kdy po žalované výslovně nepožadovala úhradu zbývajícího dlužného poplatku, naopak po žalované požadovala dlužnou jistinu 25 722,29 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z částky 25 722,29 Kč od [datum] do [datum] dle jejího výpočtu ve výši 43 933,16 Kč, a dále zákonný úrok ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů z částky 25 722,29 Kč od [datum] do zaplacení. Z titulu smlouvy o půjčce [číslo] se žalobkyně domáhala v téže žalobě rovněž úhrady postoupené pohledávky za žalovanou ve výši 15 164,06 Kč s příslušenstvím. V této části žaloby však žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] svůj návrh zpět, jelikož se ji zpětně nepodařilo dohledat citovanou smlouvu prokazující tento nárok. 2. Usnesením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 1. 2. 2022, č.j. EPR 260837/2021-13, které dne 2. 3. 2022 nabylo právní moci, bylo řízení částečně zastaveno právě co do částky 15 164,06 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 26 803,26 Kč a úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 15 164,06 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojila. 4. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaná se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřila). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 6. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázala poskytnout žalované částku 28 000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 488 Kč, tj. celkem částku 47 488 Kč v 53 týdenních splátkách po 896 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a ze zaslaného oznámení žalobkyně a jejího právního předchůdce o postoupení pohledávky ze dne [datum] má soud za prokázané postoupení výše uvedené pohledávky žalobkyni. Z veřejného obchodního rejstříku soud dále zjistil, že právní předchůdce žalobkyně měla od [datum] do [datum] v předmětu podnikání zapsáno poskytování úvěru a půjček z vlastních zdrojů a od [datum] poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 7. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně disponuje pohledávkou za žalovaným, kterou nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] od právního předchůdce žalobkyně, přičemž právním důvodem postoupené pohledávky byla smlouva [číslo] ze dne [datum]. Právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 28 000 Kč a žalovaná byla povinna jí je vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 19 488 Kč. Žalovaná však svoji povinnost nesplnila, když právní předchůdkyni a následně žalobkyni uhradila pouze část dluhu ve výši 3 863 Kč, čímž se dostala do prodlení. Žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou k úhradě dluhu, avšak bezvýsledně. 8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně nikoliv smlouvu o půjčce, ale smlouvu o úvěru podle ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“). Při posouzení otázky uzavřeného smluvního si nelze vystačit pouze s označením smlouvy, ale je třeba vycházet z jejího obsahu, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Na základě výše uvedené smlouvy [číslo] ze dne [datum] byl tedy žalované poskytnut úvěr. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobkyně splatit, ale se splácením se dostala do prodlení, a nedostála tak svému závazku, který pro ni vyplýval ze smlouvy o úvěru. Právní předchůdce žalobce v souladu s ustanovením § 1879 občanského zákoníku postoupil smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Soud proto dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby v části žalované jistiny. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni i nárok na zaplacení úroku z prodlení jako sankce za prodlení s plněním jednotlivých týdenních splátek, a to podle ust. § 369 odst. 1 obch. zák. a nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2010, tj. ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Ve výpočtu kapitalizovaného úroku z žalované jistiny 25 722,29 Kč od [datum] do [datum] však udělala žalobkyně zjevnou chybu, když jej chybně spočetla částkou 43 933,16 Kč, namísto správných 25 520,68 Kč. Soud proto dospěl k závěru o částečné důvodnosti podané žaloby, a proto jí částečně vyhověl (výrok I. tohoto rozsudku) a v části kapitalizovaného úroku ve výši 18 412,48 Kč rozhodl tak, že se žaloba zamítá (výrok II. tohoto rozsudku). 9. O nákladech řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2, kdy procesně částečně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Žalobkyně měla ve věci úspěch odpovídající přiznané částce 25 722,29 Kč na jistině (62,9 %) oproti úspěchu žalované odpovídající částce 15 164,06 Kč na jistině (37,1 %). Náklady řízení ve výši 3 814 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 636 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 2 178 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 500 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené tři úkony po 100 Kč a z částky 378 Kč jako náhrady DPH 21% v souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. Rozdíl na úspěchu činí 25,8 % ve prospěch žalobkyně, proto jí náleží náhrada nákladů ve výši 984 Kč. 10. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.