11 C 131/2022-31 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] ve znění doplnění žalobních tvrzení ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 48 318,20 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], nyní [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitelka“) dne [datum] smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které původní věřitelka zřídila a vedla žalovanému bankovní účet č. [bankovní účet], a současně mu umožnila na žádost čerpat kontokorentní úvěr dle článku: Flexikredit Smlouvy. Změna výše povoleného limitu k čerpání kontokorentního úvěru byla vždy prováděna na základě Dispozic ke smlouvě o poskytování bankovních produktů a služeb. Žalovaný čerpal kontokorentní úvěr, s jehož splácením se dostal do prodlení. Původní věřitelka pohledávku za žalovaným zesplatnila ke dni [datum]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Změna v osobě věřitelky byla žalovanému oznámena dopisem ze dne [datum]. Žalovaný dosud žalobkyni neuhradil na jistině částku 48 318,20 Kč, ačkoliv k tomu byl žalobkyní vyzván předžalobní výzvou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (žalobkyně s tímto postupem vyjádřila souhlas již při podání návrhu a žalovaný se na výzvu soudu k vyjádření k tomuto postupu s doložkou podle § 101 odst. 4 o.s.ř. nevyjádřil). Proto soud ve věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] a z Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka se zavázala vést žalovanému účty, mj. i kontokorentní účet Flexikredit s výší povoleného limitu 14 000 Kč za podmínky dodržení měsíčního kreditního příjmu a kreditního období na běžném účtu. Z ukončení poskytování Flexikreditu k běžnému účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum] a z oznámení o otevření úvěrového účtu ke splacení Flexikreditu ze dne [datum] soud zjistil, že na základě opakovaného porušování smluvních ujednání o kontokorentním úvěru Flexikredit zrušila původní věřitelka poskytování produktu Flexikredit a dluh žalovaného ve výši 48 318,20 Kč byl převeden na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet] a zesplatněn. Z výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že nesplacená jistina činila ke dni [datum] částku 48 318,20 Kč. Z oznámení o otevření úvěrového účtu ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka zesplatnila úvěr žalovaného č. [bankovní účet] právě ke dni [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a potvrzení o úplatě ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn oznámením podaným dne [datum] k poštovní přepravě. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] včetně podacího archu soud zjistil, že žalobkyně žalovaného s dostatečným předstihem před podáním žaloby vyzvala k úhradě dlužné částky. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalovaný uzavřel dne [datum] s původní věřitelkou smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě níž původní věřitelka umožnila žalovanému čerpat kontokorentní úvěr v souladu se stanovenými podmínkami. Žalovaný kontokorentní úvěr čerpal, avšak nehradil jej řádně a včas. Původní věřitelka proto úvěr ke dni [datum] zesplatnila a zesplatnění žalovanému oznámila dopisem o zrušení poskytování produktu Flexikredit ze dne [datum]. Původní věřitelka postoupila svou pohledávku vůči žalovanému na žalobkyni. Žalovaný ani dále žalobkyni na splacení úvěru ničeho neuhradil, ačkoliv k tomu byl vyzván předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný tak dosud žalobkyni neuhradil částku ve výši 48 318,20 Kč. Z důvodu prodlení na straně žalované s úhradou dlužné částky požaduje žalobkyně také úrok z prodlení z dlužné částky. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Nárok žalobkyně ze smlouvy o bankovních produktech a službách na zaplacení žalované částky vyplývá ve skutečnosti ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, jelikož při posouzení otázky uzavřeného smluvního vztahu si nelze vystačit pouze s označením smlouvy, ale je třeba vycházet z jejího obsahu, z něhož je zřejmé, že předmětem smlouvy byl spotřebitelský úvěr. Smlouva tedy byla mezi původní věřitelkou a žalovaným uzavřena ve smyslu ust. § 497 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění ke dni uzavření smlouvy, a podle zákona č. 145/2010 Sb. a následně [číslo] Sb., o spotřebitelském úvěru, a dále nárok žalované vyplývá z postoupení pohledávky na žalobkyni podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle smlouvy je žalobkyně oprávněna požadovat vedle dlužné jistiny ve výši 48 318,20 Kč i úrok z prodlení, a to v souladu s ust. § 369 odst. 1 obchodního zákoníku, resp. následně s ust. § 1970 občanského zákoníku a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve znění účinném ke dni, kdy prodlení nastalo. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náklady řízení ve výši 4 111 Kč představují zaplacený soudní poplatek ve výši 1 933 Kč a náklady právního zastoupení v celkové částce 2 178 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 bod 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a žaloba) po 500 Kč, náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. za uvedené tři úkony po 100 Kč a z částky 378 Kč jako náhrady DPH 21% v souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. Soud posoudil žalobu podanou žalobkyní jakožto návrh podaný na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech tak, jak to předpokládá ustanovení § 14b odst. 1 advokátního tarifu (jako příklad obdobných žalob podaných žalobkyní lze uvést řízení vedená u tohoto soudu pod sp. zn. 12 C 381/2021, sp. zn. 12 C 294/2021 či 13 C 131/2021). 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.