11 C 46/2022-48 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

1. Žalobkyně se návrhem ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 118,63 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalobcem dne [datum] smlouvu o kontokorentním úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr, přičemž limit kontokorentu byl sjednán ve výši 10 000 Kč. Kontokorent byl poskytována na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit z kontokorentního úvěru úroky ve výši 18,90 % ročně s tím, že výše úrokové sazby se mohla měnit dle referenčních úrokových sazeb žalobkyně. S ohledem na podstatné zhoršení finanční situace žalovaného, o čemž žalovaný žalobkyni informoval, pozastavila žalobkyně žalovanému práva čerpat limit kontokorentního účtu. Na základě výpovědi smlouvy o kontokorentním účtu a žádosti o jeho zesplatnění žalobkyně prohlásila dlužnou pohledávku z kontokorentu za splatnou ke dni [datum]. Žalovaný po dni zesplatnění ničeho neuhradil, a proto se žalobkyně podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení nesplacené jistiny ve výši 10 118,63 Kč, spolu s obchodním úrokem ve výši 8,25 % ročně kapitalizovaným ke dni [datum] částkou 1 243,64 Kč, a dále pak z částky 10 118,63 Kč do zaplacení, a dále se zákonným úrokem z prodlení kapitalizovaným ke dni [datum] částkou 799,93 Kč, a dále z částky 10 118,63 Kč do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzvala dne [datum] k úhradě dlužné částky, žalovaný však do dne podání návrhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, proti tvrzením uvedeným v žalobě nijak nebrojil. 3. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, ani se neomluvil, ač k němu byl řádně a včas předvolán. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a jednal v jejich nepřítomnosti. 4. V rámci dokazování soud provedl důkazy následujícími listinami, z nichž zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené dne [datum], všeobecných obchodních podmínek a ceníku žalobkyně soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut kontokorentní úvěr ve výši až 10 000 Kč s tím, že žalovaný se úvěr zavázal splatit nejpozději do 1 roku ode dne počátku čerpání úvěru. Úroková sazba byla sjednána ve výši 18,90 % ročně. Z posouzení úvěruschopnosti klienta, potvrzení o výši příjmu a žádosti o poskytnutí úvěrového produktu soud zjistil, jakým způsobem žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr. Z oznámení o pozastavení práva čerpat úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně s ohledem na podstatné zhoršení finanční situace žalovaného pozastavila právo čerpat úvěrový limit. Z poslední výzvy před podáním žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně zesplatnila úvěr žalovaného ke dni [datum] a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 10 270,37 Kč. Z výzvy k úhradě dluhu ze dne [datum] a z podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě jeho celkového dluhu s tím, že pokud dlužnou částku nezaplatí, bude ji vymáhat soudní cestou. Z podkladů pro soudní jednání soud zjistil, jak žalovaný čerpal a splácel, resp. nesplácel úvěr. Stav pohledávky po lhůtě splatnosti byl vyčíslen následovně: jistina ve výši 10 118,63 Kč, řádný úrok ve výši 1 243,64 Kč, úrok z prodlení ve výši 799,93 Kč. 6. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, a to že žalobkyně poskytla na základě smlouvy o kontokorentním úvěru uzavřené před [datum] žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 10 000 Kč s úrokem ve výši 18,90 % ročně s tím, že žalovaný poskytnutý úvěr splatí nejpozději do 1 roku ode dne, kdy úvěr začal čerpat. Z důvodu podstatného zhoršení finanční situace žalovaného žalobkyně dne [datum] pozastavila žalovanému právo čerpat úvěr a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalovaný na svůj dluh dále nic neuhradil, ačkoliv byl k tomu žalobkyní vyzván i předžalobní výzvou ze dne [datum]. 7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), a ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, přičemž žalovaný nesplnil svoji povinnost pro něj z uvedené smlouvy vyplývající, dostal se do prodlení ve smyslu § 1968 o.z., v důsledku čehož je oprávněný i nárok žalobkyně na úrok z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 118,63 Kč na jistině úvěru, úrok ve výši 8,25 % ročně kapitalizovaný ke dni [datum] částkou 1 243,64 Kč, zákonný úrok z prodlení kapitalizovaný ke dni [datum] částkou 799,93 Kč, dále pak úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 10 118,63 Kč do zaplacení, jakož i zákonný úrok z prodlení z částky 10 118,63 Kč do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalované v částce 4 478,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů právního zastoupení v celkové částce 3 678,40 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 900 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), za tři úkony právní služby à 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní upomínka), dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5., § 11 odst. 1 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby à 1 540 Kč (účast na jednání dne [datum]), dále je nutno připočíst částku 600 Kč, která představuje náhradu hotových výdajů dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu za tři úkony právní služby à 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, žaloba) a dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby à 300 Kč (účast na jednání dne [datum]), a konečně částku 638,40 Kč jako náhradu daně z přidané hodnoty v souladu s ustanovením § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. 9. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.). Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.