12 C 109/2022-39 — Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou

Žalobkyně se svojí žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 2 159 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 165,40 Kč. Žalobkyně uvedla, že se žalovaný stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník TV poplatku do příslušné evidence, což žalovaný splnil dne [datum]. Současně mu vznikla povinnost platit televizní poplatek ve stanovené výši. Žalovaný své povinnosti nedostál v měsících srpen až prosinec 2020 včetně a leden až listopad 2021 včetně v částce 15x 135 Kč a 1x 134 Kč. Žalobkyně se potom úhrady dlužných televizních poplatků a úroků z prodlení za uvedená období domáhala s odkazem na § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v pl. zn., když zákonný úrok z prodlení kapitalizovala, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k [datum]. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil s tvrzením, že mu pravidelně z účtu odcházely platby České televizi. Posléze uvedl, že při kontrole účtu zjistil, že po celou dobu, co mu odchází trvalý příkaz na zaplacení žalobkyni, je mu v průběhu pár dní částka vrácena. Žalovaný tvrdil, že peníze posílá na správní účet a že dlužnou částku uhradí do [datum]. Soud ve věci vydal dne 8. 3. 2022 elektronický platební rozkaz č.j. EPR 30607/2022-5, který následně usnesením ze dne 13. 4. 2022 č.j. EPR 30607/2022-9 zrušil, protože se ho žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Usnesením ze dne 6. 5. 2022 č.j. 12 C 109/2022-16 potom soud uložil žalovanému povinnost písemně se k podané žalobě ve stanovené lhůtě vyjádřit, na což žalovaný reagoval shora uvedeným vyjádřením. Soud ve věci nařídil jednání, z něhož se žalobkyně, její zástupce i žalovaný omluvili, a proto soud věc projednal a rozhodl na základě obsahu spisu a provedeného dokazování (ust. § 101 odst. 3 o.s.ř.). Z provedeného dokazování, a to z upomínky žalobkyně ze dne [datum], její dodejky k této upomínce, z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků ze dne [datum], z neoznačené listiny přehledu plateb za období od 01 do 12/ 2021 a potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum], soud zjistil a má za prokázané, že žalovaný přihlásil televizní přijímač v lednu 2008, číslo SIPO [číslo] na adrese [obec a číslo]. Dále má soud za prokázané z tvrzení žalobkyně, jakož i její upomínky ze dne [datum], že žalovaný neuhradil žalobkyni televizní poplatek za 15 měsíců vždy ve výši 135 Kč a 1 měsíc (srpen 2020) ve výši 134 Kč, tedy celkem částku 2 159 Kč, když uvedená upomínka žalobkyně byla žalovanému doručena uložením a následným vhozením dne [datum] do schránky, přičemž konkrétně se jednalo o neuhrazené televizní poplatky za již uvedený srpen 2020 ve výši 134 Kč, a dále za měsíce září až prosinec 2020 včetně a leden až listopad 2021 včetně. Žalovaný potom žalobkyni dlužné televizní poplatky neuhradil ani po podání žaloby. Žalovaný tak doposud žalobkyni dluží na nezaplacených televizních poplatcích částku 2 159 Kč. Pokud žalovaný tvrdil, že žalobkyni televizní poplatky řádně platil a doložil k tomu soudu nijak neoznačenou listinu o platbách koncesionářských poplatků za leden až prosinec 2021 a dále potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady za měsíce září až prosinec 2020, potom z listiny nijak neoznačené a z předložených potvrzení vyplynulo, že platby koncesionářských poplatků ve výši 180 Kč byly každý měsíc poukazovány ve prospěch účtu [bankovní účet] a v měsících září až prosinec 2020 tak byly tyto platby činěny z účtu [jméno] [příjmení] vedeného [právnická osoba] pod č. [bankovní účet], jako specifický symbol plateb odcházejících z účtu uvedeného vlastníka bylo uvedeno [číslo] což je spojovací číslo SIPO žalovaného. Žalobkyně k těmto úhradám uvedla, že se nejedná o její číslo účtu, ale číslo účtu České pošty a že žalobkyně žádnou z těchto plateb neobdržela. Žalovaný potom sám ve svém doplňujícím vyjádření uvedl, že v průběhu pár dní mu takto placené částky byly vraceny zpět na účet. Z uvedeného je tedy zřejmé, že byť žalovaný jevil snahu platit žalobkyni televizní poplatky, činil tak na chybně uvedený účet a v důsledku toho tedy žalobkyni televizní poplatky ze strany žalovaného hrazeny nebyly, neboť nelze žalobkyni klást k tíži, že to byl žalovaný, kdo zadal chybné číslo účtu pro platbu TV poplatků. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužné televizní poplatky, a to s odkazem na ust. § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v pl. zn. A protože je žalovaný s úhradou televizních poplatků žalobkyni v prodlení, soud mu uložil rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení s odkazem na ust. § 1970 o.z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. v pl. zn., a to za období, za které žalobkyně zákonný úrok z prodlení požadovala, tedy za období od 1. dne prodlení s každou jednotlivou platbou TV poplatku do [datum], který žalobkyně kapitalizovala a požadovala v částce 165,40 Kč. Žalobkyně potom úrok z prodlení za další období z dlužných TV poplatků nenárokovala. Protože jde o rozhodnutí, kterým se řízení před soudem končí, rozhodoval soud i o nákladech řízení (§ 151 odst. 1 o.s.ř.) a rozhodl s odkazem na § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla plně úspěšná žalobkyně, která byla v řízení před soudem zastoupena advokátem. Náklady řízení žalobkyně tedy tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta ve výši 1 400 Kč za 2 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/96 Sb. advokátní tarif v pl. zn., a 1 úkon právní služby ve výši 1 000 Kč dle ust. § 7 bod 3 cit. vyhl. vždy z puncta 2 159 Kč, hotové výdaje advokáta ve výši 500 Kč dle § 14b odst. 5 a § 13 odst. 3 cit. vyhl. (2x režijní paušál po 100 Kč za 2 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení a sepis žaloby na ustáleném vzoru a 1x režijní paušál po 300 Kč – replika ve věci samé) a 21 % DPH z odměny náhrady hotových výdajů ve výši 399 Kč Náklady řízení žalobkyně tak celkem činí částku 2 699 Kč a k úhradě této částky soud také žalovaného zavázal, přičemž stanovil současně lhůtu splatnosti a platební místo.